- Štěpán Čermák
Blusletter (52/2022): Lze natočit film do cloudu v 8k? | Creed III a IMAX v roce 2023
Stejně jako ten vánoční, i silvestrovský blusletter přistál v e-mailových schránkách včas k ranní kávě všech odběratelů, což považuji za dvojitý úspěch před koncem minulého roku. Užít si ho ale samozřejmě můžete i tady, i když se zpožděním:
Creed III a IMAX v roce 2023
IMAX vydal ve spojení s MGM krátký ale pro geeky jako jsme my velice zajímavý featurette z placu třetího Creeda. Michael B. Jordan se totiž rozhodl natočit svůj režijní debut ve velkém a Creed III bude první sportovní film snímaný na IMAX kamery.
Pokud si nedovedete představit, jak mohl kameraman manipulovat uprostřed ringu s kinofilmovými 65mm bestiemi, uvažujete správně: Creed samozřejmě nevznikal optikou analogových gigantů jako poslední nolanovky, nýbrž digitálně. IMAX má vlastní “IMAX certified” program, kde doporučuje digitální kamery, jejichž přítomnost na placu pak zaručuje magický “Filmed for IMAX” štítek. Ten pro diváka v praxi znamená “prémiový poměr stran” buď v konkrétních sekvencích, nebo rovnou v celém filmu (zatímco v běžném kině tedy film bude ve 2.35:1, v IMAXu bude vertikálně rozevřený třeba do 1.78:1, aby více využil obřího plátna). Vedle toho jsou samozřejmě vznášeny další technické požadavky, které digitální kamera pro “IMAX certified” program musím splňovat, a to nejen co do rozlišení, ale také do kvality záznamu nebo třeba velikosti čipu. Prostě se musí jednat o hollywoodský high-end. V případě Creeda III se film snímal na kombinaci kamer od ARRI, RED i Sony. Konkrétně:
RED Komodo
RED V-Raptor
Sony Venice
Hrubé záznamy z “REDek” se ukládaly v neuvěřitelných 8k. Z Venice pak v 6k. Ani jeden z kamerových systémů není žádné vořezávátko, nicméně troufnu si říct, že v budoucnu budeme slýchat hlavně o Sony Venice. Sice dává “pouhých” 6k, ale podle všeho jsou její čipy o level dále než konkurence. Ostatně Venice zvolil i technický puntičkář James Cameron pro natáčení sequelů Avatara (ano, nacpu ho všude). Soňácký Super35 senzor umí obsloužit většinu kreativních potřeb:
Pokud jste si v prvním výčtu všimli také ARRI a čekáte na zmínku nějaké Alexy, tak už správně neuvažujete. Jordan totiž vedle digitálních kamer sáhl i po ARRIFLEX 35 III, tedy klasické kinofilmové kameře (analogové 35mm). Dá se předpokládat, že na tu bude točit většinu intimních scén, zatímco na digitál střihne ty sportovní. Technicky to bude velmi zajímavá kombinace a pokoušet se rozklíčovat rozdíly mezi kamerami na obřím IMAX plátně bude skvělá zábava pro všech patnáct lidí, kteří jsou toho na celičkém světě schopni ;)
Když už jsme u IMAXu a na dveře klepe rok 2023, určitě vás zajímá, na jaké filmy se v tomto prémiovém formátu můžeme těšit? Sestavil jsem seznam těch, které byly buď kompletně nebo částečně točeny na IMAX nebo IMAX certified kamery a které budou mít v IMAXu odlišný poměr stran od klasických kin. Bude to nášup:
Ant-Man a Wasp: Quantumania (Arri Alexa Mini LF, Panavision Millennium DXL2 IMAX + pravděpodobně nějaké RED IMAX kamery)
Creed III (Red Komodo a V-Raptor, Sony Venice)
Strážci Galaxie Vol. 3 (Red Ranger Monstro IMAX, Red V-Raptor IMAX)
Rychle a zběsile 10 (Arri Alexa LF a Mini LF, Red Komodo, Panavision Millennium DXL2 IMAX)
Transformers: Probuzení monster (Arri Alexa LF)
Mission: Impossible Odplata - První část (Arri Alexa LF a Mini LF, Sony Venice)
Oppenheimer (IMAX 70mm)
The Marvels (Arri Alexa LF a Mini LF)
Blue Beetle (pokud ho Warneři nesmažou z povrchu zemského jako Batgirl;)
Lovec Kraven
Dune: Part Two (Arri Alexa LF a Mini LF, ale nedivil bych se, kdyby přibyl nějaký analogový velkoformát)
Wonka (Arri Alexa LF, v 1.85:1 ale bude i v běžných kinech)
Aquaman and the Lost Kingdom (Arri Alexa LF a Mini LF)
Mimochodem je docela děsivé, že celý výčet je plný franšízových prequelů a sequelů. Původní námět má jediný filmař: Nolan. V IMAXu se toho samozřejmě objeví mnohem více, ale to už se bavíme jen o 3D konverzích (osobně bych na jejich plátně rád viděl třeba Pathaana, ten podle traileru vypadá jako skvělá zábava):
Avatar 2 v trochu jiných číslech
Už teď je jasné, že i druhý Avatar se co do tržeb zapíše mezi největší filmy historie. Dává tedy smysl, že se o něm stále mluví - a mluvit bude. Ostatně i na Blu-space jsem se k němu ještě vrátil. Na IBC vznikl pěkný text o úskalích produkce. Je to super čtení, takže ho doporučuji. Vyzobal jsem z něj několik pikantností. Zatímco většina médií bude v příštích týdnech řešit vydělané miliardy, tady je Avatar v trochu jiných číslech a s pár zajímavostmi:
Spolu s druhým dílem se souběžně natočila i valná část třetího a dokonce úryvky čtvrtého, který by mohl mít premiéru v roce 2026 (to samozřejmě záleží na úspěchu dvojky)
Zatímco běžná produkce trvá do dvou měsíců, sequely Avatara Cameron točil 18 měsíců
Natáčet pod vodou není žádná legrace. Zvlášť, když kombinujete živé záběry s trikařinou. Software na ladění světel a renderování podvodních scén Cameron spolu s kameramanem Russellem Carpenterem vyvíjeli 5 let
Nejsou to sice čísla, ale modří si budou tyhle zkratky schopni do numerické podoby převést: Zatímco u prvního dílu snímaly kamery namontované na helmách výrazy obličejů pouze v SD, u sequelů se přešlo do Full HD, aby se ukládaly ještě větší (nebo menší?:) nuance hereckých schopností
Produkční a postprodukční pipeline pracovala s enormním množstvím obrazových dat v různých formátech: 3D ve 48 fps ve 2k i 4k, 3D ve 24 fps ve 2k i 4k a 3D ve 24 fps v HD (náhledy). Potvrzuje se tak má teorie, že Cameron výši snímkové frekvence neurčoval postprodukčně, tedy že netočil ve 48 fps vše, ale že snímkovou frekvenci vždy stanovoval už na placu
Vodní nádrž, kterou si Cameron nechal postavit v LA pro účely natáčení podvodních sekvencí, měla neskutečných 946 250 litrů a štáb v ní dokázal vytvořit až desetiuzlový proud, se kterým se herci museli rvát
Kate Winslet se údajně naučila zadržet dech pod vodou na celých sedm minut.
Lze natočit film v cloudu a v 8k?
Tohle bude tak trochu podvod, protože jsem původně chtěl napsat pár odstavců o tom, jak je největším trendem aktuálních televizních i filmových produkcí přesun do cloudu. Začal jsem procházet zdroje a klasicky mi pod rukama nabobtnal text, se kterým by se daly vytapetovat Krkonoše. Takže si téma nechám do samostatného článku - alespoň se máte na co těšit. Tady ho jen nakousnu. RED před několika týdny představilo spolupráci s Frame.io (které nedávno akvírovalo Adobe), v jejímž rámci mají některé jejich kamery nativně zabudovanou funkci nahrávání hrubých materiálů přímo do cloudu. Konkrétně se jedná o v blusletteru již zmiňované RED V-Raptor a V-Raptor XL. Tyhle kamery dovedou točit v 8k, takže není divu, že v požadavcích na internetovou přípojku k dosažení alespoň základních funkcí nahrávání do cloudu je minimální rychlost 800 Mbps uploadu. Pokud si drbete hlavu, k čemu je nahrávání hrubých materiálů do cloudu, ve skutečnosti je to extrémně praktická pomůcka: Hrubé materiály jsou okamžitě dostupné nejen na placu, ale třeba i pro střihače v jiném státu, VFX umělce na jiném kontinentu, či pro druhý štáb na jiné planetě ;). Vše ve jménu efektivity a úspor. Asi nikoho nepřekvapí, že přesun produkcí do cloudu uspíšila pandemie. Spolu s alternativami The Volume jsou cloudová řešení asi jedním z největších posunů v (nejen) hollywoodské produkci, takže se těším, až do tématu společně zabředneme.
Handbrake oficiálně s AV1
Pokud máte choutky experimentovat s nejmodernějšími kodeky, AV1 se tento týden stalo dostupné vyloženě pro každého. Kodek, který je považován za jednoho z nástupců HEVC a jehož efektivita bude potřebná k rozšíření 8k, se totiž od verze 1.6.0 stal součástí Handbrake transcodéru.
Jelikož Handbrake 1.6 vyšel vyloženě před chvílí, nestačil jsem si s ním moc zablbnout. Ale i bez hardwarové akcelerace je, soudě dle prvního testu (HQ 2160p60 preset), schopen encódování ve srovnatelné rychlosti jako v případě HEVC. O AV1 je přitom známo, že je hardwarově náročnější. Když jsem ho před lety zkoušel poprvé, trvalo encódování do AV1 třeba i osmkrát déle než do HEVC. Od té doby nějaký ten pátek uplynul. Navíc AV1 už bývá podporováno i na hardwarové bázi (AMD, nVidia i Intel má jeho nativní HW podporu ve svých nových grafických kartách, stejně tak se stává součástí SoC high-endových smartphonů). Kodek příští generace tak pomalu našlapuje do startovacích pozic a mohl by se začít masivněji rozšiřovat. I proto, že na rozdíl od HEVC není za jeho používání třeba platit poplatky, což je vedle úspory datových linek jeden z hlavních argumentů, proč v kodeku vidí budoucnost všichni od Applu přes Google po Netflix.
Blusletter vychází každou sobotu ráno a zde se objevuje se zpožděním. Chcete dostávat fascinující texty ze světa audiovize přímo do e-mailové schránky? Přihlaste se k odběru!
Diskuze k článkům se na Blu-space přesunuly přímo do diskuzního fóra. Své názory, komentáře, připomínky nebo cokoli k tomuto textu proto publikujte ve vlákně "Blusletter 52/2022".
