Please reload

Občas stačí málo. Čarodějovy hodiny jsou překvapivě fajn

Kdyby mi v roce 2005 po zhlédnutí Hostelu někdo řekl, že jednou budu s čistým svědomím doporučovat film Eliho Rotha, pravděpodobně bych se ani neobtěžoval s poklepáním si na čelo a toho člověka prostě ignoroval. Zvlášť, kdyby dodal, že se doporučení bude týkat dětské fantasy o čarodějích a že tvůrce béčkových slasher hororů v něm bude režírovat oscarovou Cate Blanchett. Inu, čtrnáct let po této hypotetické situaci jsem přesně v takové pozici: Dobrovolně jsem se podíval na Rothovu novinku, mile mě překvapila a mám zapotřebí sdělit světu, že ten samý člověk, který před lety považoval za nápadité a vtipné, když v jeho filmu budou cikáňata hrát kopanou s lidskou hlavou, natočil decentní fantasy, které byste měli dát šanci.

 

 

Čarodějovy hodiny nejsou kdovíjak úžasný film, což je důležité si hned na začátku ujasnit. Zas takový zázrak Eli Roth nevyčaroval. Ale ne jen z filmů s absolutními hodnoceními je člověk živ. Rothova adaptace knihy Johna Bellairse je nízkorozpočtová podívaná, která se téměř výhradně odehrává v titulním domě (originální název The House with a Clock in Its Walls mnohem více odpovídá ději) a stojí na třech hrdinech, ztvárněných mladým Owenem Vaccaro, a hlavně Jackem Blackem a již zmíněnou Cate Blanchett. Právě tyto čtyři postavy – ano, dům se tu dá označit za jednu z postav – jsou to, co dělá Rothův film tak kouzelný.

 

Mladičký Vaccaro sice hraje scenáristicky otřepaného outsidera, propůjčuje mu ale tak podivínské móresy, že scénáři s radostí odpustíte klišé, která se vrství nejen kolem jeho postavy, ale i kolem ostatních - a vlastně i v příběhu jako takovém. Ještě větší zábava je totiž sledovat Jacka Blacka, který sice hraje sebe samotného, jak jsme ostatně zvyklí ze všech jeho filmů, ale v překvapivě umírněné verzi, která mísí s Vaccarovým podivínstvím ještě excentričnost, smysl pro černý humor a zároveň jistou tíhu zodpovědnosti. Což možná zní komplikovaně, ale ve výsledku to znamená, že se Black ksichtí jako obvykle, hláškuje s perfektním timingem a zjevně si svou roli užívá. Aby ne, sekunduje mu Cate Blanchett, s jejíž postavou čarodějnice se neustále pošťuchuje a které Čarodějovy hodiny zjevně také sedly, neboť působí sympaticky uvolněně a usměvavě. Asi nejsem jediný, koho dynamika tohoto dua vyloženě překvapila. Když Cate Blanchett s Jackem Blackem začnou jeden druhého přátelsky urážet, zastaví se čas a ti dva si vás vyloženě omotají kolem prstu.

 

 

O titulním domu se dá jako o postavě mluvit jednak proto, že film několikrát naznačuje jeho vlastní vůli, například když se začnou hlavním hrdinům objevovat v cestě různé magické překážky, jednak díky několika „živým“ předmětům (křeslo jako pejsek, mozaikové okno zvěstující budoucnost, létající knihy), jednak proto, že jeho kulisy do značné míry udávají tón filmu. Ten má skutečně krásnou výpravu, což se zvlášť vzhledem ke zjevně nízkému rozpočtu sluší vyzdvihnout. Skví se smyslem pro detail, milými nápady a vyloženě probouzí magickou atmosféru. Je to důležité, protože jak už naznačuje režisérova filmografie, Eli Roth není moc dobrý filmař, Čarodějovy hodiny tak stojí právě na hereckém triu a na kouzelném domě, ve kterém se postavy pohybují.

 

Vše ostatní je takové nijaké. Eli Roth točí obdivuhodně staticky, chybí mu nápady nebo alespoň snaha dostat do filmu vlastní audiovizuální otisk. Probírá se pouze v mírně hororových pasážích, ale ani ty nejsou nápadité, vlastně ani děsivé, ani pamětihodné. Dokonce i vyloženě magické sekvence umí Roth skoro zabít ("vesmírná projekce" na zahradě). Jak upozorňuji na začátku, Čarodějovy hodiny nejsou kdovíjak skvělé. Ale prostě stojí za to si je na Blučku pořídit. Kvůli skvělé Cate Blanchett a Jacku Blackovi. Kvůli pěkné výpravě. Kvůli slušným fórkům. Kvůli tomu, že vidět hlavu Jacka Blacka digitálně naroubovanou na tělo kojence je i přes mizernou trikovou stránku vážně vtipné. A kvůli tomu, že v kontextu velkolepých fantasy se jedná o příjemnou oddychovku, která i přes Rothovu nemotornost umí okouzlit.

 

 

Tuzemské bonusů prosté Blučko po technické stránce neoslní, a to hlavně díky slabému zvuku. Šestikanálové DTS-HD MA má mizernou dynamiku i objem, vytváření dobré zvukové kulisy mu vyloženě nejde. Více než jako bezztrátová stopa zní tohle DTSko jako silně komprimované Dolby Digital z DVDčka. Chybí mu údernost i smysl pro detail. Mix jako takový také zklame. Surroundy využívá skromně (i když se pár pěkných okamžiků najde), na hrátky s akustikou domu nebo s detaily zvukové kulisy kašle. Je to škoda i proto, že obrazový přepis je poměrně zdařilý. Blu-ray nemá problém s technicky náročnými sekvencemi plnými drobných jasových přechodů ve spoře svícených scénách, komprese se nenechá nachytat na švestkách ani jednou (snad krom bandingu na úvodních kartách studií). Přepis má solidní ostrost, kterou nedegraduje ani slabší kontrast a jas. Stínokresba je výborná, s jasovými špičkami se pak video potýkat nemusí, neboť jich v domě moc není. Samozřejmě díky tomu trpí plasticita obrazu, který co do prostorovosti působí značně nevýrazně. Roth sice po vizuální stránce nepřinesl nic pěkného, ale rozšíření barevné a jasové palety by filmu slušelo, už jen díky lepší definici prostoru, která by podtrhla magickou kulisu domu. Je ale fakt, že Ultra HD Blu-ray Čarodějových hodin by v tuzemsku pravděpodobně nekoupil vyloženě nikdo, takže je omezení na Blu-ray release pochopitelné.

Please reload

Magazín Blu-space.cz je provozován ze zisků
internetového obchodu Blu-shop.cz
Podpořte zdejší obsah nákupem filmů na BD a UHDBD
alitka.png
zelen.png
capta.png
my4.png
voda.png
shaza4.png

Přidejte komentář!