Please reload

Katalogové tituly na Ultra HD Blu-ray: Vetřelec

Ačkoli se na Blu-space v kvantech textů dočtete, že Ultra HD Blu-ray má potenciál posouvat vizuální kvality i u letitých filmů, v případě Scottovy sci-fi klasiky jsem z nějakého záhadného důvodu žil v přesvědčení, že zdařilý Blu-ray z roku 2011 reprezentuje poslední velký kvalitativní skok, kterého je zdrojový materiál schopen. Samozřejmě jsem se pletl. Hodně. Vetřelec totiž s novým přepisem nejen že vypadá famózně, svou obrazovou paletu skutečně posouvá oproti původnímu Blučku ve všech myslitelných směrech. Připomíná, jaký poklad se může v původních 35 mm analogových materiálech skrývat a jak skvostně pak může při správném zacházení pod dohledem Ultra HD rozlišení, rozšířeného barevného gamutu a vysokého jasového rozsahu vypadat.

 

Pozn.: Screenshoty v textu pocházejí ze standardního Blu-raye

 

Slovní spojení „správné zacházení“ je přitom klíčové, neboť HDR grading takových titulů je nutno provádět se zdravým odstupem. Hlavně se nenechat unést možnostmi, které HDR nabízí, ať už přehnaným důrazem na ostrost jasových špiček, nebo lovením obrazových informací na hranici limitů expoziční pružnosti analogového zdroje (jako se například stalo v několika záběrech Já, legenda). S radostí hlásím, že nový přepis Vetřelce si tuto opatrnost vzal k srdci.

 

Letmá kontrola signálu přes Vertex informuje o gradingu s tisícinitovým rozsahem, což naznačuje, že ani nejsvětlejší body obrazu nepřesáhnou tuto psychologickou hranici. Pro barvení starších filmů se tisíc nitů zdá být ideálním stropem. Materiál oživí po stránce jasu a kontrastu, zachová si ale filmové kvality. Při jeho sledování se díky větší přirozenosti světla prohloubí vjem prostoru, obraz se ale ještě nechová, jako bychom po něm chtěli výkon, ke kterému nebyl předurčen. Samozřejmě to závisí na mnoha faktorech, zatím však tisíc nitů vypadá jako optimální jas.

 

 

Vetřelec s touto škálou nakládá decentně. Bodově nejsilnější je HDRko ve chvílích, kdy některá z postav posvítí baterkou směrem k objektivu, nebo když se v záběru objeví zářivky. Ani přes fakt, že je většina scén ponořena v černé, není ostré světlo oslňující. Rozhodně se chová přirozeněji než na Blu-rayi, který vedle UHDčka po stránce jasových špiček vypadá jako šedá myška, a to doslova, když highlighty nepůsobí jako světlo, nýbrž jako bílá plocha. To je deviza jakéhokoli HDRka – oproti SDR se v něm světlo chová tak odlišně a o tolik přirozeněji, že při přímém srovnání člověk nechápe, jak mohl přepisy o stonitovém rozsahu považovat za vizuálně uspokojivé.

 

Na Vetřelci jsou tyto rozdíly občas skutečně markantní, aniž by přitom bily do očí. Ostatně do tmy ponořené koridory Nostroma jsou svíceny tak, že člověk vidí pouze bodové odlesky od stěn a materiálů. To znamená, že z téměř absolutní černé vystupují prudké odrazy, které vytvářejí ohromné kontrasty – přesně situace, na kterých si HDRko smlsne. Nicméně jak říkám, důležité je, že se zvýšený jasový rozsah chová přirozeně, nikdy na sebe nestrhává pozornost. Vetřelec díky němu vypadá výtečně. Všelijaká podsvícená tlačítka a kontrolky, displeje, i bodová světla jsou reprodukována s intenzitou a přesností nejmodernějších přepisů. Ale o jak markantní rozdíly se občas jedná, člověk pozná až při srovnání s Blu-rayem. Tak nenápadně Vetřelec celou HDR složku integruje.

 

 

Mezi co do práce s highlighty nejlepší scény se řadí například úvodní otevírání hibernačních podů. V nepřerušeném záběru se kamera přesune do v černé ponořené místnosti, v níž se pozvolně začne rozsvěcet. Ze tmy se tak v několika vteřinách přejde do ostrého svícení, jehož intenzita je podpořena kompletně bílými kulisami. Ty na starém Blu-ray způsobují mírné přepaly v prakticky celém záběru. Při sledování samotného Blučka se sice kontrola kresby jasových špiček zdá být v pořádku, Ultra HD Blu-ray ale odhaluje, že se na bílých stěnách nachází podstatně více obrazových informací i barevných odstínů.

 

 

Zatímco na Blu-ray scéna působí trochu nadpřirozeně, přepis s HDRkem jí dodává na hmatatelnosti, protože se na bílých polstrováních stěn začnou objevovat struktury, které na BD jednoduše nebyly vidět, ale zároveň jsou přes větší přesnost jasově intenzivnější. To samé pak platí o všech sekvencích, které se odehrávají v bílých a přesvícených místnostech, jako například karanténní blok, kde se poprvé zblízka setkáme s facehuggerem. Ultra HD Blu-ray tu zpracovává světlo, které očividně bylo naprosto mimo dosah SDR prezentace a odhaluje tak nové obrazové nuance.

 

Ruku v ruce s tím jde barevný přednes. Rozšířený barevný prostor (WCG) Vetřelci prospěl více, než se dalo čekat. Především v pleťovkách, které oproti Blu-rayi zásadně ožily. Osm let staré Blučko prezentovalo Vetřelce se značně desaturovanou paletou, opírající se o studenou teplotu chromatičnosti. Vedle modré tíhla celá škála k zelenkavým podtónům. To vše je na Ultra HD Blu-ray pryč. Film má mnohem teplejší přednes. Díky tomu působí organicky, je přirozenější. Poznat je to nejen na již zmiňovaných pleťovkách, ale i na barvách ovládacích konzolí, na kulisách, nebo na speciálních efektech. Například již zmiňovaný facehugger je vykreslen sytějšími barvami a hlubší teplou paletou, což mu dodává na realističnosti a tím pádem i děsivosti.

 

Navíc pokud si WCG pomůže ještě HDRkem, jsou z toho přinejmenším zajímavé výsledky. Když Ripleyová ve finální sekvenci přijde s plamenometem k „zakuklenému“ Dallasovi, na Blu-ray je celá scéna utopena ve žlutých až žlutozelených tónech, které se slévají v jednolitý barevný přednes. Na Ultra HD Blu-ray ale ty samé záběry nejen lépe kreslí různé odstíny žluté a hnědé, ale zároveň udržují naprosto přesnou pleťovku Ripleyové, stejně tak lépe definují plamen plamenometu, jehož intenzita je opět zásadně vyšší. Co se na Blu-ray může jevit jako barevně jednolitý záběr, s WCG a HDR často odhaluje bohatou paletu, která nám byla doposud skryta.

 

 

O něco méně zjevné jsou pak rozdíly, které nový přepis přináší na spodku jasového spektra. Do černočerné tmy ponořené koridory byly na Blu-ray prezentovány velmi solidně a zjevně už ve stínech neskrývaly další obrazové informace. Od Ultra HD Blu-ray proto nečekejte zásadně sytější černou (samozřejmě až na několik výjimek) ani odhalení detailů, které by nějakým způsobem byly SDR formátu skryty. Co však jde HDRku kolem černé skvěle, je dobrá kresba objektů i ve špatných světelných podmínkách. Jakékoli jasové nebo barevné přechody jsou přesnější, objekty z jednolité černé viditelněji vystupují. Blu-ray oproti tomu v nejméně osvětlených scénách působil neforemně, nevýrazně, skoro se chce říct vyblitě. UHDBD si i tady zachovává krásnou přirozenost. Koridory a famózní výprava skrytá ve stínech je skoro hmatatelná, HDRko filmu vdechlo hloubku, o které se mu na Blu-ray ani nesnilo. Stíny se sice často slévají, to je ale zjevný záměr a disku se musí nechat, že se jeho komprese v takových scénách nenechává nachytat na hruškách.

 

To samé stoprocentně neplatí u zrna. Minimálně ve dvou scénách jsem si všiml jeho „zmrazení“ na velkých jednolitých světlých plochách (jmenovitě například na nemocničním lůžku). Na těch se párkrát zapomnělo chovat přirozeně a zpomalilo oproti zbytku obrazu. Je to docela obvyklý kompresní problém a někdo si ho nemusí vůbec všimnout. Navíc mluvíme o nedostatku, který je viditelný v řádu jednotek vteřin. Jinak jsem byl ze zrna nadšený. Ultra HD Blu-ray ho definuje se sympatickou přesností, která udělá radost každému fanouškovi kvalitních analogových skenů. Zrno není moc hrubé, je překvapivě konzistentní a vytváří krásnou filmovou patinu.

 

 

Přepis pochází z nativního 4k masteru, jehož podklady tvořil sken restaurovaných 35 mm negativů. Ultra HD Blu-ray pak s nabídkou vyššího rozlišení přináší překvapivě solidní nárůst drobnokresby. S tím jsem popravdě také nepočítal, neboť Vetřelec je plný záběrů, v nichž obraz změkčují naplno otevřená clona, optické aberace, nebo prostě špatné zaostření. I přes to nová prezentace přináší lepší ostrost a s ní spojený smysl pro detail. Samozřejmě nemůžete čekat nic srovnatelného s moderními filmy, ale pokud máte radost z věrné reprodukce analogu včetně všech jeho vad, Vetřelec vám vykouzlí úsměv na rtech. Z podstaty materiálu to není nic převratného nebo referenčního, ale oproti Blučku i v této disciplíně jeho mladší Ultra HD bratříček přináší viditelný upgrade.

 

Koupí Ultra HD Blu-ray Vetřelce na Blu-shopu podporujete vznik podobných textů.

 

Vetřelec prostě na Ultra HD Blu-ray vypadá skvěle. Od podstatně lepší kresby zrna přes vyšší ostrost po zásadní rozdíly v jasové a barevné reprodukci, tenhle disk má nejen o mnoho hezčí přednes než Blu-ray, navíc odhaluje, jak hodně daleko byl předchozí formát od skutečných vizuálních kvalit 35 mm kinofilmu. Tentokrát skutečně lze říct, že z nich ždímá maximum. A je radost na něj pohledět. Temné uličky Nostroma ještě nikdy nepůsobily tak mrazivě a hmatatelně.

Please reload

Magazín Blu-space.cz je provozován ze zisků
internetového obchodu Blu-shop.cz
Podpořte zdejší obsah nákupem filmů na BD a UHDBD
alitka.png
zelen.png
capta.png
my4.png
voda.png
shaza4.png

Přidejte komentář!