top of page
  • Štěpán Čermák

Letošnímu CES kralovaly nové OLED televizory. Zažily mezigenerační revoluci

Svět spotřební elektroniky a audiovizuálních technologií má v lednu vždy jednoho společného jmenovatele: lasvegasskou CES. Výrobci všech možných i nemožných gadgetů si nechávají uvedení novinek pro ten který rok právě na lednovou Consumer Electronics Show, kde návštěvníci dostávají příležitost spatřit chystané produkty ze světa audia, videa, domácích spotřebičů, videoher, počítačů, smartphonů, wearables, chytré domácnosti … v posledních letech tu vystavují dokonce výrobci aut, protože uvádět elektromobily na výstavě spotřební elektroniky dává větší smysl než na petrolheadském Frankfurtu, Torontu, nebo třeba Paříži. Troufnu si říct, že novinky uvedené na letošní CES jsou nejzajímavější za poslední roky. Je to smutný kontrast k berlínské IFA, o jejímž úpadku jsem psal nedávno a kde největší značky byly spíš jen z povinnosti - a některé se i na to vykašlaly. Zato Las Vegas? Sony po uvedení PlayStation VR2 oznámilo ve spojení s Hondou vznik automobilky Afeela (a dalo nahlédnout na první koncept). BMW navázalo konceptem elektromobilu Vision Dee, Peugeot pak parádním Inception, VW zase ID7; AMD i Intel uvedl nové procesory, nVidia grafické karty. Pytel se roztrhl s naprosto fenomenálními notebooky od Dellu, Lenova, Asusu, Aceru, MSI, nebo třeba Razeru. Mohl bych pokračovat přes tunu zajímavostí, zaměříme se ale na to, co je Blu-space nejbližší, tedy na domácí zábavu.


Letos nás totiž ve světě televizorů (a displejů všeobecně, ale herní monitory jako 49´ bestie od Samsungu s 5k rozlišením a s poměrem stran 32:9 vynechám) čeká nejzajímavějších dvanáct měsíců v oboru od … dost možná od uvedení prvních OLED displejů. Plánované evoluční skoky jsou tak velké, že po klasickém doporučování “prostě kupujte teď a nečekejte, co se objeví za rok” lze ve světle mezigeneračních změn snad poprvé v historii říct: “Hlavně nekupujte loňské modely a počkejte na letošní novinky”. Rozdíly jsou skutečně markantní.


Tento text nejdříve dostali odběratelé našeho newsletteru, který vychází každou sobotu dopoledne. Chcete podobné texty z oboru audiovize dostávat do e-mailové schránky také? Přihlaste se k odběru blusletteru! V dnešním blusletteru se nebudeme tolik věnovat konkrétním představeným modelům televizorů a marketingovým vějičkám, jako spíš technologiím, které se v těchto displejích skrývají a tomu, co slibují. Prostě se opět pokusíme zabřednout do tématu hlouběji, než pouhým přepisováním novinek z jiných webů. Na to jsou … jiné weby ;)

 

QD OLEDy od Sony


Začneme zostra. Sony na CES představilo přesně 0 nových televizorů. Přibližně stejně jako na IFA, kde pro jistotu vůbec nebylo. Proč se tedy o Japoncích bavíme? Jednak je zajímavé rozebrat důvody absence jejich televizní divize, jednak o soňáckých televizorech pro rok 2023 vlastně víme překvapivě hodně, aniž by společnost cokoli naznačila. Rozhodnutí nepředstavovat nové televizory pro rok 2023 nekoření ani tak v nedostatku připravovaných modelů, jako spíš ve faktu, že Sony nechtělo brát vítr z plachet jednak sobě, jednak společníkům. První bod je jasný: Pokud jdete na trh s očekávaným PlayStation VR2 a navrch k tomu děláte drobnost jako založení automobilky, nemá smysl zákazníky zahlcovat dalšími novinkami. Světla reflektorů je třeba mířit na kategorie s násobně větším komerčním potenciálem. Druhý bod? Highendové televizory si sice Sony vyrábí samo a SoC, kterými je pohání a stará se o obrazovou kvalitu, patří k naprosté špičce v oboru. Jenže displeje z řad OLEDů si vyrábět neumí. Zatímco běžné soňácké OLEDy doposud vrhaly světlo do našich obýváků skrze panely od LG Display, v případě nových QD-OLEDů jim zobrazovače dodává Samsung Display. A právě S.D., který se do OLED hry vrhnul docela překvapivě po letech zarputilého tvrzení, že jejich LCD panely s QLED jsou lepší (to je “q” na začátku, ne “o” - korejší markeťáci se v tomhle fakt vyznamenali), letos představuje druhou generaci QD-OLED. Sony s těmito novými panely jistě vyrukuje také, než se tak ale stane, nemůže během CES lézt jedinému dodavateli do zelí. No a právě proto, že Samsung Display představil druhou generaci svých QD-OLED panelů, můžeme tušit, čeho budou soňácké modely pro rok 2023 schopny. Bude to velmi podobné jako u Samsungu. Pojďme tedy z Japonska do Koreje.


 

Samsung a druhá generace QD-OLED panelů


Jak jsem naznačil výše, Korejci po letech dominance trhu s LCD displeji konečně pochopili, že v některých vlastnostech OLEDu jednoduše nemohou konkurovat, ať už budou technologie za jejich lcdčky sebegeniálnější (jakože jsou). Vzali tedy know-how z vývoje QLED (konkrétně hlavně quantum-dot filtry, s jejichž pomocí jsou schopni dosahovat podstatně větších barevných objemů než konkurence) a zároveň obnovili práce na OLED. Respektive oni na nich asi museli souběžně pracovat roky. Nezapomeňme totiž, že před dávnými lety, kdy OLED byl v plenkách, tuto technologii vyvíjel vedle LG Display právě Samsung Display. Ten nakonec zůstal jen u OLED pro telefony, což je velice odlišná disciplína, a ve větších úhlopříčkách vsadil na LCD (je jedno, jestli se tomu říká QLED nebo jakkoli jinak, v jádru je to stále LCDčko). Jistý vědomostní základ se ale logicky ze společnosti nevypařil. Výroba vlastních OLED panelů, což je stále technologicky ohromně komplikovaný proces, samozřejmě není něco, u čeho po letech jen stisknete tlačítko reset a doufáte, že se vše rozjede nanovo. Ale historické základy Samsungu jistě pomohly.



No a jelikož už první generace QD-OLED solidně zavařila klasickým OLEDům od LG D., další vývoj vzbouzel naděje na po dlouhých letech technologicky extrémně zajímavý souboj OLED vs. OLED. Nakonec jsme ho vyhráli my, protože obě strany přišly v reakci na vznik konkurenčního prostředí (doposud OLED displeje pro televizory skutečně vyrábělo pouze LG Display) s fantastickými produkty.


Samsung Display


Nové panely slibují markantní skoky oproti už tak velice povedeným předchůdcům: Samsung mluví o 30% nárůstu jasu, kterého zároveň dosahuje při nižších spotřebách. A ty uživatele, kteří se snad ještě bojí (v reálném životě prakticky neexistujícího) problému s vypalováním, uklidňuje 2x větší spolehlivostí oproti loňské generaci. To jsou nejdůležitější čísla panelů, které budou na úhlopříčkách do 77´ dosahovat jasu o až dvou tisících nitech! Hlavně u jasového výkonu je třeba se zastavit. 2000 nitů na 3% oknu je stropový jas, o kterém se nám u OLEDů ještě před pár lety ani nezdálo. Vždyť jen pár generací zpátky jsme považovali za nemožnou i nitovou tisícovku. Vzhledem ke struktuře QD-OLED panelů navíc Samsung dovede ve vyšších jasových hodnotách pokrýt větší barevný objem než standardní WOLEDy. Suma sumárum, HDR zážitek u takových displejů bude fenomenální.


Magickou hranici dvou tisíc nitů samozřejmě nové Samsungy (a tedy časem i Sony) dosahují ve vivid režimu. Pokud displej nastavíte na teplejší bílou, nebo ho dokonce necháte zkalibrovat, bude se pravděpodobně pohybovat spíše někde nad patnácti sty nity (na 3% oknu bílé). Ale opakuji, i to je neuvěřitelný úspěch! Drobná odbočka: Možná se dostáváme k hodnotám, které za jistých okolností budou na hranici “příjemnosti”. Osobně mám starší OLED od Sony, jehož jasové stropy jsou poloviční, ne-li třetinové, a i tak mi občas přechody mezi tmavými a světlými scénami dělají problém. QD OLED samozřejmě není jen o jasu. Je také o nekonečné černé a již zmiňovaném barevném objemu (a o skvělé jasové uniformitě, což dříve také býval u OLEDů problém). Ale zmínit jsem to musel. Má Samsung Display a tedy i Samsung Electronics na bitevním poli s OLEDy vyhráno?


Technologický základ QD-OLED se oproti klasickému WOLED může zdát lepší - a on v mnohém je. Ale před Samsungem stojí ještě několik překážek. Musí zlepšit quality control, protože internet je plný stížností na vadné kusy. Musí zapracovat na úhlopříčkách, protože ačkoli 77´ zní jako obří televize, věřte mi, že jakmile s takovým displejem člověk projde honeymoon fází, začne si říkat, že by to přecejen chtělo ještě větší telku - no a zatímco QD-OLED na 77 palcích končí, LG letos představilo WOLED o fantastických 97´! Dále Samsung naráží se strukturou pixelů nebo s problematickými odlesky (ty se prý letos částečně eliminovaly). A pokud mluvíme o Samsung Electronics, ne Samsung Display, pak je tu ještě pro někoho problém v podobě uzavření ekosystému: Operační systém Tizen a absence Dolby Vision. To je ale nedostatek, který pro zájemce o QD-OLED vyřeší právě Sony. Jen za vyšší cenu.


Člověk by řekl, že WOLED, nebo-li všechny ostatní OLEDy, už nemají šanci. Jenže to by letošní panely nesměly mít v rukávu eso v podobě MLA.


LG Display


LG letos uvede nové OLED televizory (trojkové řady), u kterých slibuje 70% nárůst jasu ve fullscreenu! Phew! Nestačí? Panasonic (se stejným LG displejem) mluví až o 150% nárůstu jasové špičky! U 65´ displeje tak bude schopen dosáhnout na 10% okně až 1500 nitů jasu! O třetinu vyšší hodnoty než u loňských modelů! And here´s the kicker: Po kalibraci! LG na tom asi budou podobně, používají totiž stejné technologie od LG Display. To přitom mluví o ještě vyšších hodnotách - jeho nové panely mají dosahovat až 2100 nitů! Aktuální OLED EX přitom zvládají na absolutních špičkách něco kolem třinácti set. Panasonic své novinky (MZ2000) dostane do prodeje asi až někdy na podzim. Na rozdíl od LG mu navíc bude chybět QMS, což - troufnu si říct - je jedna z game-changer funkcí HDMI 2.1, která když už se začíná objevovat (právě v LG G3 a Z3), by prostě neměla chybět v žádném high-endu. Ačkoli je tedy Panasonic díky práci s obrazem nebo třeba tepelnému managementu OLEDů považován za špičku, letos mu i přes to bude ujíždět vlak. (QMS je Quick Media Switching. Umožňuje přepínání formátů na zdroji bez pádu do černé, které se u všech televizorů doteď děje, pokud změníte rozlišení vstupu, nebo třeba jeho snímkovou frekvenci. Například když sledujete na Apple TV videa na YouTube a každé je nejen o jiném rozlišení, ale i o jiných snímkových frekvencích - a navíce mezi ně skáčou reklamy opět s jinými parametry, při každé takové změně televizor spadne do černé, a to i na několik vteřin. QMS to eliminuje.) Jak jsou tedy nové White-OLED panely od LG Display schopny dosáhnout tak úžasných hodnot? Panely třetí generace (ta aktuální je OLED EX) se budou jmenovat OLED META. Slibují kombinaci MLA a “META Boosteru”. Zatímco ten je softwarovým řešením a jedná se o jas rozšiřující algoritmus, mnohem více nás zajímá ono MLA.


MLA, nebo-li Micro Lens Array je samostatná vrstva v panelu mezi skleněnou deskou a pixelem. Jedná se o miniaturní čočky, které korigují směr světla a starají se jednak o to, aby ho mezi pixelem a lidským okem skrze skleněnou desku “proteklo” více, jednak o to, aby uvnitř displeje nedocházelo k parazitním odrazům a ztrátám. LG Display tvrdí, že je díky těmto “mikro objektivům" schopno zvýšit jas o 60% a zlepšit už tak špičkové pozorovací úhly o dalších 30%. Nejedná se přitom o marketingové bláboly, oněch 2100 nitů jsou reálně naměřené hodnoty. LGD tvrdí, že se při vývoji této technologie inspirovalo v očích vážky. To už trochu marketingový blábol je, ale princip MLA to vystihuje. Pointa je prostě v tom, že nové panely dokážou lépe směřovat světlo z každého jednoho pixelu “ven”. Je to přitom technologicky neskutečně náročný proces. U 77´ displeje na každý jeden pixel totiž připadá neuvěřitelných 5 117 takovýchto čoček! No a jak víme, Ultra HD displej má takových pixelů 8 294 400. Jeden META displej tedy vyžaduje neskutečných 42 442 444 800 čoček.



Jak jsem zmínil, ať už OLED vs. OLED válku vyhraje kdokoli, z každé bitvy budeme jakožto vítězové odcházet my, zákazníci. Už teď, rok poté, co QD-OLED přišel na trh, došlo k tak ohromnému mezigeneračnímu skoku na obou frontách, že nezbývá než si mlaskat blahem a začít spořit.

 

Diskuze k článkům se na Blu-space přesunuly přímo do diskuzního fóra. Své názory, komentáře, připomínky nebo cokoli k tomuto textu proto publikujte ve vlákně "OLED 2023".

Comments


Magazín Blu-space.cz je provozován ze zisků
internetového obchodu Blu-shop.cz
Podpořte zdejší obsah nákupem filmů na BD a UHDBD
topgun224k.png
nenebd.png
bestiebd.png
casa.png
jako-zabit-ptacka-4k.png
kissme.png
bottom of page