Please reload

Hra peněz se pokouší o komentář společnosti, otisk v ní však nezanechá

Role, jež pravděpodobně má diváka hned v prvních minutách filmu rozhodit, obléká George Clooneyho do kůže moderátora infotainment show o penězích a financích. Běhá po studiu ověšen řetězy se znakem dolaru, mačká velká červená tlačítka, která spouští všemožné interaktivní grafiky a krátké video skeče, rapuje, tančí a snad při tom parafrázuje hiphopové videoklipy, kde se mladí umělci nevkusně chlubí vlastním bohatstvím. Hollywoodská hvězda se tak ocitá v pozici, ve které ji divák nezná. Jak Clooney běsní před kamerami a dává vzniknout veskrze laciné televizní show, role ho zbavuje veškerého šarmu.

 

 

Je jasné, že se Jodie Foster z pozice režisérky na antipatie vyloženě zaměřuje, aby pak umocnila přerod hrdiny jak během filmu, tak (především) ve finále. Člověk po nějaké době pochopí, že se jedná o záměr. Clooneyho přítomnost v kulisách zábavního pořadu však působí jaksi nepatřičně, a ačkoli celou tu šaškárnu brzy zastaví mladý muž s pistolí v ruce, hned první minuty filmu zanechají hořkost v puse, které se těžko zbavuje i přes snahu šarmantní Julie Roberts, i přes svižné tempo, i přes to, že se Clooney do svého standardního "módu sexy bouráka" brzy dostane.

 

Nevystrnadí ji ani zápletka. Operuje s nesmírně snadno předvídatelným dějem, na který se scénář pokouší nalepit (především ústy samotného únosce) všemožné morální poučky a komentáře kapitalismu. Snad by to Jodie Foster občas i procházelo, kdyby se jedna z mála zbraní prosťoučkého scénáře zároveň neobracela proti filmu samotnému. Hra peněz totiž umí občas docela drzým a zábavným způsobem překvapit a krátce narušit svou předvídatelnost nečekanou reakcí některých postav. Jako třeba když vyjednavači spojí únosce s manželkou a ta předvede solidní čóro móro.

 

 

Je to ale léčba šokem. Divákovi vlastně jen připomíná, jak prostý thriller Hra peněz je. Svým způsobem evokuje thrillery o únoscích z osmdesátých a devadesátých let. Proto když si scenáristé dovolí drzou odchylku a dají jasně najevo, že hrdina, který o sobě doposud mluvil stylem "Já nejsem tak blbej, jak myslíte", je ve skutečnosti opravdu idiot, podkopávají si nohy a znevažují veškerá jeho slova. Což je problém, když se právě skrze postavu chudáka, který díky propadu akcií a díky investování na základě rad zábavního pořadu přišel o všechny úspory, pokoušejí komentovat absurditu kapitalismu, sociálních systémů a svým způsobem i mediální krajiny. Zvlášť té americké.

 

Ze Hry peněz to nedělá špatný film. Pořád se jedná o solidní thriller s ideálním tempem, vhodným dávkováním zvratů a samozřejmě s výbornými hereckými výkony George Clooneyho a Julie Roberts. Je radost vidět ty dva ve stejném filmu, i když jejich interakce probíhá téměř výhradně přes vysílačky. Stejně jako tyto stárnoucí hvězdy však Hra peněz připomíná dobu, která již pominula. Témata, na kterých stojí, samozřejmě aktuální jsou a vždy budou. Atmosférou, scénářem i uchopením však film evokuje minulé století. Na mysl při jeho sledování vyvstávají třeba Gibsonovo Výkupné a Spiknutí, kde shodou okolností také hraje Julia Roberts. Ve výsledku to vůbec není na škodu, film už při své premiéře vzbuzuje nostalgii. Bohužel se však při jeho sledování vedle nostalgie vkrádá také myšlenka, že je celá zápletka - a vlastně Hra peněz jako taková - drobátko přitažená za vlasy. Ten zvláštní pocit z Clooneyho eskapád na začátku tedy člověku zůstane až do titulků. Hra peněz by k silnějšímu tahu na branku potřebovala buď hlubší ponor do tématu jako v Sázce na nejistotu, nebo nějakého experta na dialogy, který by slovním přestřelkám dal větší váhu (samozřejmě se nabízí Aaron Sorkin). Hra peněz bez obojího působí bezpohlavně.

 

 

Blu-ray předvádí veskrze solidní práci jak s obrazem, tak se zvukem. Ten nemá kde brát k tomu, aby člověka oslnil - mix se do zadních kanálů téměř nepodívá a vyluzuje z nich pouze ambientní zvuky. Což dává smysl vzhledem k tomu, že Hra peněz je vlastně konverzačka. Důležité proto je, že dialogy mají solidní kresbu. Možná by jim slušela větší dynamika a vzdušnost, ale pitvat se v tomhle šestikanálu nehodlám. Zní prostě solidně.

 

To samé platí o videu. Obrázek má mírně desaturované barvy a přiklání se ke studené paletě v čele se zelenými tóny, což je docela jasné umělecké rozhodnutí (barva peněz). Stejně jako zvukový mix nemá čím oslnit - není kdovíjak kontrastní, má přízemní dynamický rozsah, na druhou stranu velice solidní ostrost, která se opírá o velmi dobré vlastnosti přepisu jako takového. Není tedy nutno bát se kompresních artefaktů. Disk svou práci odvádí dobře.

 

 

Vedle hudebního klipu, vystřižených scén a pětiminutového "George Clooney: Finančník" (klasický promo materiál, přeskočte) se na disku nachází solidní desetiminutovka "Uvnitř tlakového hrnce". Je to klasický film o filmu se spoustou mluvících hlav, nicméně výpověď o natáčení je to docela dobrá. Avšak mnohem zajímavější je sedmiminutový rozbor scény "Zúčtování", tedy samotného finále. Ten už jde hodně do hloubky a představuje milé překvapení. Je škoda, že bonusům chybí české titulky.

Please reload

Magazín Blu-space.cz je provozován ze zisků
internetového obchodu Blu-shop.cz
Podpořte zdejší obsah nákupem filmů na BD a UHDBD
alitka.png
zelen.png
capta.png
my4.png
voda.png
shaza4.png

Přidejte komentář!