- Petr Semecký
Vznikli primárně kvůli penězům, přesto Sousedi 2 nejsou zbytečný recyklát
Když s rozpočtem 18 milionů natočíte komedii, která celosvětově urve přes čtvrt miliardy dolarů, máte jistotu, že jste 1) odvedli vážně dobrou práci a 2) již brzy uslyšíte cinkání telefonu od studiových hlavounů, jestli byste čirou náhodou nechtěli uklohnit pokračování. Čert vem, že už není o čem vyprávět.
První Sousedi přitom nebyli nijak závratnou komediální peckou. Solidní koncept o spokojeném párečku sousedícím s nadrženými a věčně kalícími vysokoškoláky se záhy vyčerpal. Jakmile do toho Rogen s Efronem improvizovaně nemlátili a nechali mluvit vedlejší postavy a komediálně dost slabou Rose Byrne, byla to vlastně docela nuda.
Od pokračováním jsem tudíž čekal v podstatě to samé, jen v unavenějším podání. A k mému překvapení jsem se bavil o fous víc. Rozhodně za to nemohla kratší stopáž, protože dvojka je dokonce o pár minut delší. Film ale rozhodně působí výrazně dravěji než předchozí část, která mi ve vzpomínkách nakynula na dobré tři hodiny.
Domnívám se, že je to dané především tím, že Sousedi 2 mnohem lépe a energičtěji řetězí gagy na úkor moralizování a samotného příběhu, jenž je v zásadě ještě tenčí a obsahuje jen letmé motivy tlačící na notu feminismu, bratrství a uvědomění si vlastní dospělosti.
Samotné fóry mi navíc připadají výrazně zapamatovatelnější, což platí především pro neskutečnou honičku, ve které figuruje Rogenův čich na marihuanu, Efronův six-pack a klaunská intermezza, která vysoce trumfují cokoli z minula.
Jinak film tradičně těží hlavně ze situací, které působí jako ze života. Ať už jsou to vskutku rozmanité hrátky dvojky Rogen-Byrne, blbnutí se selfie sticks, dětské pohrávání si s panenkami z vibrátorů, anebo téměř hmatatelná tupost kompletního osazenstva sousedského sesterstva, které je ve své naivitě vlastně dokonale odzbrojující.
Odzbrojující naopak nejsou ani bonusy, ani technické provedení disku. Materiálů je okolo hodiny, ale neobsahují o moc víc než klasické vystřižené scény, gag reel, či improvizace. Nejvíce tak zaujmou leda krátké featuretty o novinkách v příběhu, ty ale zvládnete z filmu interpretovat sami, takže se vlastně jedná o dokumenty spíše pro méně bystré diváky.
Zvukově je film obstojný, když DTS-HD MA 5.1 mix umí nastolit solidní atmosféru párty díky využití sourroundů a neselhává ani při ostrých dialogovkách. Výrazný zvukový "pop-up" efekt ale rozhodně nečekejte. Většinu času makají hlavně přední kanály a ty mnoho kouzla nevyčarují.
Obrazově je pak disk lehounký nadprůměr, když působí trochu upoceně a nevýrazně. Ale to k rogenovským komediím vlastně patří. Mají vždy slušnou ostrost a dobré barevné podání, ale sem tam se objeví více šumu, vykoukne jemné máznutí či ztráty ostrosti. Zkrátka žádná velká show, se kterou byste lákali kamarády na ozkoušení nového, ale ani starého domácího kina. Podobných disků jsme za roky s Blu-ray formátem měli v rukách nespočet.
