Netflix bourá digitální hranice, udává trendy a mění podobu trhu. Brzy snad i u nás

Streamovací služba Netflix rozjíždí globální ofenzivu, v jejímž rámci by se mohla podívat i do Česka. Stejně jako zbytek trhů, na které dorazí se zpožděním, má i ten tuzemský již zaběhnuté video on demand služby. U nás jsou to Voyo, Topfun, O2TV Go, nebo třeba Tesco Clubcard Kino. Kalifornské společnosti to však ve vstupu do neprobádaných regionů bránit nebude. Díky již existujícím produktům budou zákazníci otevřenější konceptu videa na vyžádání jako takovému a díky marketingové síle Netflixu se zase povědomí o možnostech digitálních videoték rozšíří rychleji, než by tomu bylo za současné situace.

Měla by to být výhra pro každého. Pravda, nechce se věřit, že by menší hráče nesemlela už jen samotná přítomnost takového velikána (například Topfun stojí na mrtvém bodu i teď). Ať už to však dopadne jakkoli, z Netflixu se dávno stal neotřesitelný leader na poli video on demand a další expanze bude jednak utvrzovat jeho pozici, druhak mu umožní ovlivňovat podmínky, pod kterými operuje.

Netflix Recommended TV

Potvrzuje to i fakt, že Netflix k osmému dubnu uvedl první "Netflix certifikované" televizory, respektive seznam zobrazovačů, které splňují podmínky pro takové ocejchování. Tento krok společnost přislíbila již během loňského CES a mimo jiné znamená, že momentálně většina výrobců televizorů tančí, jak Netflix píská. Skoro každý zámořský zákazník totiž od SmartTV vyžaduje Netflix (dokonce si může nové zařízení kupovat pouze kvůli této službě, až takovou má Netflix za velkou louží sílu) a jestliže v prodejně na některém z vystavených modelů uvidí nálepku "Netflix Recommended TV", může to ovlivnit jeho rozhodování. Na to výrobci samozřejmě slyší, a tak se v rámci nových modelových řad přizpůsobují podmínkám, jež společnost diktuje. Netflixem doporučený televizor musí splňovat pět ze sedmi podmínek, což jsou: rychlé spuštění aplikace, rychlý video playback, tlačítko Netflix, snadný přístup do Netflixu, nejaktuálnější verze Netflix aplikace a "TV instant on", což znamená, že jsou aplikace spustitelné ihned po zapnutí televizoru.

Zdá se to jako snůška prázdných fičur, které bude ovlivňovat především kvalita internetového připojení. Ale jedna věc je z toho jasná: Netflix chce, aby jeho služby byly to první, na co po zapnutí televizoru narazíte a výrobci mu tuto představu poslušně splňují. Do takové míry, že aplikaci dedikují samostatné tlačítko na ovladačích. Něco takového nemá precedens. Zanedlouho nebudeme kupovat televizi s aplikací Netflix, ale aplikaci Netflix s televizí.

První televizory s "Netflix logem" budou (po uvedení):

• nové modelové řady LG 4k UHD TV s webOS 2.0

• nové modelové řady Sony Android FullHD TV

• nové modelové řady Roku TV od Hisense, Insignia a TCL

Digitál stále omezují fyzické hranice, Netflix to chce změnit

Rostoucí monopol Netflixu je na jednu stranu děsivý, na stranu druhou by ale mohl rozvířit stojaté vody autorských práv v digitální distribuci. Ty jsou vázány roky starými (mezinárodními) zákony, které vznikaly v éře, kdy byl internet v plenkách a o VoD se nikomu ani nezdálo. Znáte to, rozdílné distribuční politiky napříč kontinenty i zeměmi, zmatky v právech, opožděné premiéry a všemožná pravidla, která v době internetu (a - ne, nelze ho nezmínit - pirátství) postrádají smysl. Trhu, distributorům i koncovým uživatelům škodí.

Netflix chce změny. V rámci vlastní tvorby si je může dovolit okamžitě, a tak nové seriály jako Marco Polo, další sezonu House of Cards a Orange Is The New Black, nebo zanedlouho marvelovského Daredevila uvádí celosvětově ve stejnou chvíli. Za předpokladu, že bude služba spuštěna i tady, to znamená, že například čtvrtou sezónu House of Cards budeme moci nakoukat ve stejnou chvíli jako američtí, australští, němečtí, nebo třeba norští diváci. Původní tvorba Netflixu se navíc v příštích měsících až letech bude citelně rozšiřovat, a to i mimo televizní tvorbu - ofenzivu tento VoD poskytovatel povede i v kinech. Tam během příštích několika let vpustí například několik filmů Adama Sandlera, které vzniknou exkluzivně pod jeho štítkem. Můžete hádat, jestli vás nechá Netflix čekat klasického čtvrt roku od uvedení v kinech, nebo VoD premiéru dovolí ve stejný den jako tu v multiplexech. Strategie Netflixu bude v příštích letech měnit podobu distribuční krajiny.

Na ruku mu v tomto ohledu půjde možná i samotná Evropská unie. Člen evropské komise Andrus Ansip bude v příštích týdnech představovat úpravy digitální agendy #DigitalSingleMarket, nebo-li Jednotný digitální trh. Mezi jeho priority se řadí reforma telekomunikačních předpisů, úpravy předpisů autorských práv ("tak, aby zohledňovaly nové technologie") a zrušení geo-blokaci online videa. To jsou všechno malé krůčky k tomu, aby se ve snad nepříliš vzdálené budoucnosti přinejmenším evropský, ale nejlépe rovnou světový trh sjednotil v řešení problematiky autorských práv.

Sám Reed Hastings, ředitel Netflixu, mluví o "going global" a jednotné knihovně pro všechny trhy jako o řešení pirátství (a připojování přes VPN). Je mu přitom samozřejmě jasné, že v okamžiku, kdy se digitální trh s videem podobným způsobem otevře, bude mít Netflix mílový náskok před jakoukoli konkurencí. Jakémukoli dalšímu hráči, který se bude snažit o pokrytí globálního VoD trhu, budou chybět finance, marketingový tah, infrastruktura a technologie všeobecně, smluvní páky, knihovna a čas. Teoreticky vzato se poté rozpadnou menší služby (jako ty tuzemské) a zůstanou pouze světoví hráči jako Google Play, iTunes a Amazon Instant Video. Připočtěte narůstající množství internetových přípojek, přechod třetího světa na internet, konec fyzických nosičů domácí zábavy a máte prostor pro vznik téměř absolutního monopolu. Což, jak říkám o tři odstavce výše, zní děsivě, ale ve výsledku to znamená dostupnější služby pro nás, koncové zákazníky. Stejně jako je tomu právě v případě Applu, Googlu, nebo Amazonu.

Netflix jako jediný sleduje trendy digitálního videa

Netflix si navíc k tomu všemu jako jediný udržuje technologický náskok. Zatím se jedná o malé krůčky, které vnímají pouze nadšenci. Dohromady to však jsou investice do budoucnosti. Vyplatí se brzy, protože není příliš vzdálená. Samozřejmě bychom se mohli dohadovat o tom, že se streamované video po technické stránce zatím ani zdaleka nevyrovnalo tomu nabízenému na fyzických nosičích. Těžko dostanete z FullHD při 5-10Mbps stejně pěkný obrázek jako při 25Mbps, že ano. V tom Blu-ray zůstává nedostižný. A Ultra HD při datovém toku do 15Mbps? Ani při použití HEVC, kodeku dvakrát efektivnějším než momentálně používaný MPEG-4, to nezní jako kdovíjaký hit. Důležité však je, že Netflix s těmito mezníky v historii videa počítá. To znamená, že po FullHD streamování poskytnul také "4k", nebo-li Ultra HD, momentálně experimentuje s HDR a do budoucna nevylučuje ani HFR nebo změny hloubky barevného prostoru. Jak říkám, všechny tyto technologické skoky degraduje nízký datový tok (v Americe je průměrná rychlost internetového připojení podstatně nižší než v Evropě, natož v Česku, a tak je nutno video značně komprimovat). Nic to ale nemění na faktu, že zatímco jiní poskytovatelé stagnují na FullHD, Netflix vlastní tvorbu točí a archivuje ve 4k (třetí sezóna House of Cards prošla postprodukcí dokonce v 6k, což je nevídané), masteruje v HDR a koketuje s dalšími novinkami na trhu digitálního videa. Když si všechny tyto aspekty sečtu, vidím společnost, která je na expanzi připravená lépe než kdokoli jiný.