Jak vybrat OLED televizi, aneb skupinová terapie a dechová cvičení
6.12.2019
Hned na začátku bych rád případný čtenáře upozornil na fakt, že ačkoliv jsem se o A/V techniku odjakživa zajímal, zůstávám pořád poučeným laikem, a k tomu, co tu napíšu, je potřeba i tak přistupovat. Cejtím ale potřebu se z toho vypsat, podělit se a třeba i malinko pomoct. :-)
Problematiku Ultra HD a všeho dění okolo sleduju zatím jen zpovzdálí, poslední dva roky trochu intenzivnějc. Nasávám informace o všem souvisejícím, snažím se orientovat v nejrůznější technice, která doufám jednou bude součástí řetězce UHD zařízení nezbytných pro nerušený domácí rochnění. Všechno bylo zdánlivě v pořádku do doby, než jsem začal vybírat novou televizi. Ano, i ke mně do obýváku má vstoupit UHDTV, nebo chcete-li nepřesně 4K.

Že moje nová telka bude OLED jsem vyřešil poměrně rychle a nebudu Vás zdržovat vyprávěním a zdůvodňováním, proč zrovna tato technologie, fanoušci LCD tohle vlákno beztak pravděpodobně číst nebudou a Vy ostatní v tom přeci máte jasno. :-)
Současná nabídka OLED televizí je na první pohled poměrně pestrá. Když ale přijde na věc, zjistíte, že vybrat tu „správnou“ není vůbec nic jednoduchýho, ba právě naopak. Nejdřív se začnete prokousávat hromadama marketingových „keců o ničem“ abyste došli k závěru, že čím víc pruhů, tím víc adidas. Tudy cesta nevede, řekl jsem si, a zkusil jsem všechny OLEDy z těch pruhovaných tepláků svlíknout a postavit vedle sebe jenom v trenýrkách. Byl čas sám sobě nastavit kritéria, podle kterých budu já, jakožto obyčejný koncák, vybírat, a který jsou pro mě důležitý, nebo si alespoň myslím, že jsou důležitý. Jedním z prvních faktorů, který bude řešit asi každej, je cena. Nastavil jsem strop na 70 tis.
Protože jsem staršího data výroby a nejsem hračička (mobily, apky a streamování videa jdou zcela mimo mě), odpadl mi možná největší problém (pro někoho ovšem zásadní), a to nějak hloubějc řešit operační systém a dostupnost aplikací, stejně tak distribuce VOD (Netflix, HBO, Hulu, Amazon Prime, Disney+, atd), což ale asi nebude napříč různýma OS problém. Pařan taky nejsem, hru jsem hrál naposledy někdy z kraje novýho tisíciletí. Zvuk chci řešit externě, to bych měl další kritérium vyřešený. Dospěl jsem tedy k závěru, že jediný, podle čeho budu vybírat, je obraz. To by mohlo být „easy“. No, nebylo.
Problém začal v okamžiku, kdy jsem začal studovat technický parametry současných OLEDů. Co který znamenaj, který z nich jsou důležitý a podstatný, a který vypadaj důležitě jen na papíře, ale který netrénovaný a nekalibrovaný oko stejně v životě neodhalí nebo neocení, a to možná ani kdyby stály různý TV zapnutý se stejným obrazem vedle sebe. Tady nastal čas vyrazit se na ně podívat osobně, protože papír snese všecko.
Objel jsem všelijaký kamenný obchody a podíval se na to, jak málo OLEDy svítěj při osvětlený místnosti (a že obchody svítěj fakt hodně), poměrně častej argument kritiků OLED technologie. No a taky jsem navštívil asi tři lidi, u kterých jsem si vychutnal obraz ve zhasnutý místnosti za tmy. Jestli to nějakej „OLED hejtr“ dočetl až sem, tak ho musím zklamat. OLED i při denním světle a osvětlený místnosti září naprosto dostatečně, neměl jsem ani náznakem pocit, že je něco slabý. Za tmy není co dodat, s HDR je to pro nováčky jaw-dropping záležitost. Proč to ale celý píšu. Při osobním setkání s většinou na trhu dostupných OLEDů jsem totiž zjistil, že jsou pro mě jako obyčejnýho diváka všechny naprosto parádní, co se obrazu týká. Prostě famózní! Jak tam mám poznat rozdíly, pro Boha? Co teď? Ve výběru začínám mít čím dál větší hokej, frustrace narůstá. Takže zpátky k papírovejm hodnotám, nebo se nikam neposunu.
Protože mám rád srovnávací tabulky, musel jsem si pro vlastní potřebu jednu vytvořit. Budu tam dávat to málo, co jsem si určil jako zásadní kritéria pro výběr, s přihlédnutím k mýmu rozpočtu (max. 70 tis.) a velikosti TV, kterou chci (65“, ceny v tabulce platí pro 65" velikosti). Takže je tam značka, modelový rok (tam jsem to skrouhnul jen na poslední dva roky), průměrná cena a nejnižší cena, za kterou se kdy ten daný model, např. v akci, dal pořídit. To bysme měli první čtyři sloupečky. Pak následuje operační systém, verze HDMI a jaké umí TV zpracovat a zobrazit HDR vrstvy. No a protože jsem si pustil všechny dostupný recenze OLEDů z let 2018 a 2019 od Vincenta Teoha (nebo jak se to kurňa skloňuje?), usoudil jsem, že jedno ze zásadních kritérií bude to, jak umí telka svítit při HDR. Protože Ultra HD je o HDR především, že jo? :-) Takže další sloupek, kolik kandelů na čtvereční metr umí obrazovka usvítit. Další dva sloupky, tedy pokrytí barevnýho prostoru DCI P3, resp. Rec.2020, jsou tam více méně pro zajímavost. Následuje verze ARC (audio return channel) na HDMI, typ čipu, kterej ten celej cirkus dává dokupy, něco málo ke zvuku a pro ty, který řešej novou telku komplexně a předem, tedy včetně uchycení na zeď, jsem tam doplnil i rozteče šroubů podle normy VESA.

K jednotlivým údajům v tabulce, zleva doprava:
Začnu u verze HDMI. Ke sledování filmů vybavených jakýmkoliv HDR nám podle mě úplně v klidu stačí HDMI 2.0, který mají všechny zohledněné modely 2018 a 2019. HDMI 2.0 umí propustit maximálně 4K při 60 Hz, ale takovou snímkovou frekvenci má jen minimum filmů na ultraHD bluray (a kdo ví jestli), většina filmů z bluray jede standardně při 24 snímcích za vteřinu. Při streamování nebo přehrávání videa z externího zdroje (např. h264 nebo h265 v MKV kontejneru, případně MP4 apod.) tak patrně narazíte maximálně na 4K video s 50 nebo 60 fps, což je maximum z běžných spotřebitelských kamer typu GoPRO, apod. Zpozornit by ale měli pařani, kteří v příštích letech plánujou pořízení nový generace herních konzolí, který budou nabízet výstup ve 4K při 120 Hz (mimořádně vysoké FPS). Tento signál je schopné přenést pouze HDMI ve specifikaci 2.1, které nabízí u letošních modelů (2019) jen LG.
Pořádný HDR je základ, bez debaty. Všechny modely, který mi spadly do výběru, mají vedle povinného HDR10 taky Dolby Vision (DV). Nakonec jsem z výběru musel vyhodit Philips OLED903 (2018), který jako jediný DV neuměl. Ohledně HDR10+ bych zmínil snad jen to, že je to dítko Panasonicu a Samsungu, kteří původně nechtěli platit licenci společnosti Dolby a tak si vyvinuli vlastní prémiovou nadstavbu HDR, ale nakonec stejně usoudili, že DV musej nabízet taky (kdyžtak mě v tomhle opravte). HDR10+ umějí jen telky Panasonicu a z mě neznámýho důvodu i letošní Philipsy. Ostatní značky celé HDR10+ pochopitelně ignorují. Upřímně, moc jsem nepochopil, jak celé HDR10+ funguje, podle mě to není jasně definovaný a jedná se rádobychytrej algoritmus, který si některé věci „domýšlí“ a cucá z prstu. Odborníci mi to ale určitě rádi vysvětlí.
HDR jasové špičky. Hodně zjednodušeně je to údaj, který mi má napovědět, jak hodně zvládne TV svítit (za určitých okolností). HDR jakožto hlavní deviza celého UHD je založeno hlavně na kontrastu. O černé nemá smysl se bavit, ta je u OLEDu absolutní (bod zobrazující černou je zhasnutý). O to víc mi přišla důležitá svítivost, která se někdy udává v nitech a někdy v cd/m2 (kandela na metr čtvereční). Na internetech jsem se dočet, že 1 nit = 1 cd/m2, tak tomu musím věřit. :-) U OLEDů bylo doteď cokoliv nad 700 cd/m2 výborná hodnota, takže jsem to zvýraznil. Jasně, Panasonic GZ2000 snad jako jediný umí 1000 nitů, ale to je uplně jiná liga a odpovídá tomu i cenovka (100 tis. za 65“). Abych to celý hodil do kontextu, tak HDR10, povinný HDR základ všech UHD bluray disků má jasové rozmezí 0-1000 nitů (při 10-bitové barevné hloubce), naproti tomu Dolby Vision má rozsah až 4000 nitů (při 12-bitové barevné hloubce, v současnosti ale DV jede "jen" na 10-bitových obrazovkách), a do budoucna je DV připravený až na 10 000 nitů. Podle mě nám už těch 4000 nitů spolehlivě vypálí oči a nebude se na to dát koukat. :-) Honbou za co největší svítivostí bych se ale netrápil. HDR je podle mě hlavně o stínech, ne o tom, jak hodně umí telka pražit highlighty. O stínech a jak to ovlivňuje hloubku obrazu si někdy popovídejte třeba s nějakým fotografem, uvidíte, co Vám řekne.
Další dva údaje nemá smysl moc řešit, hodnoty barevnýho rozsahu DCI P3 a Rec.2020 jsou vesměs podobný a u všech modelů jsou naprosto v pořádku, je to vlastně současný maximum tzv. WCG (wide colour gamut neboli širokého barevného rozsahu). Takže u DCI P3 uvidíme plus minus 95-99%, což je odpovídající část celého Rec.2020, tedy asi 70-75% Rec.2020.
ARC, neboli zpětný audiokanál v rámci jednoho HDMI kabelu. Tohle jsem chápal vždycky tak, že dřív měly telky HDMI jen jako vstupy, tedy že se do nich přivedlo video (spolu s audiem) a TV zobrazila obraz a do svých integrovaných repráků poslala zvuk. Když jsem potřeboval vícekanálový zvuk (hlavně ten víc než 2.0) poslat do zesilovače a na pořádný bedny, musel jsem si pomoct dalším kabelem, nejčastějc asi optikou. Později se ale začal objevovat HDMI ARC, který ze vstupu „udělalo“ obousměrný kanál a odpadla nutnost dalšího kabelu pro výstup audia z TV. ARC umí kromě 2.0 sterea i komprimované 5.1 DD a 5.1 DTS, s limitem 1 Mb/s. Nekomprimované zvuky prej neumí. Nedávno vznikl eARC (enhanced audio return channel), který umí kromě nekomprimovaných vícekanálů i moderní prostorové formáty Atmos a DTS:X s brutálním datovým tokem až 37 Mb/s. eARC není vázaný na HDMI2.1, jak se někdy mylně uvádí. Mívají ho ale jen top modely.
Budu to uzavírat, protože ostatní technický aspekty a recenzovaný hodnoty nejsem schopnej vyhodnotit, postřehnout, rozpoznat, pochopit, a nebo jsou to pro mě abstraktní pojmy. Ačkoliv jsem po několika měsících nakonec jednoho favorita vybral (nechám si ho s dovolením pro sebe), přeci jen pořád někde hlodá ten pověstnej červík, jestli jsem vybral dobře.
Na závěr chci všechny ty, kdo se s výběrem OLEDu cítí podobně ztracený jako já, uklidnit zjištěním, že i když nakonec vybereme jakejkoliv model, ve všech případech dostaneme špičkovou techniku s perfektním obrazovým podáním. Na ostatní „fíčury“ si ovšem netroufám.
Těším se na nějakou diskuzi. Mějte se fajn!
Vodouch
real cinema zapnout. je to psané na flatpanelshd a rtings
https://www.rtings.com/tv/reviews/lg/b8-oled/settings
Zeptám se tady, protože dozvědět se něco relevantního na FCB je nadlidskej výkon. "24p sync" je běžný u všech OLEDů? Např. Sony AG8 (na obr.) to má jako nastavitelný režim u Cinema Home módu, kde se předpokládá, že budu TV krmit signálem z BD, tedy v naprosté většině 24p.
Děkuju oběma za názory a zkušenosti. Vypalování obrazovky řešilo už kdysi s nástupem plazem, který pravděpodobně proti vypalování ani neměly tak dokonalé ochrany, jako dnešní OLEDy (např. pixel shifting, logo dimming, atd.). Tady ale můžu přispět vlastní zkušeností, jak jsem už naznačil v jednom z příspěvků vejš. Doma mám už bezmála 10 let plazmu Panasonic VIERA TX-P42UT50E a při běžným provozu se smíšeným obsahem (zprávy, telka, filmy, a to v podobným poměru) např. 4 - 5 hodin denně se nic dramatickýho nekonalo. První náznaky trvalýho vypálení (loga ČT) se začaly objevovat až letos, tedy po devíti letech, a je to patrný jen hodně málo, vyloženě se na to musím na jednolitý barevné ploše soustředit, abych to viděl. Na pohyblivým obrazu není nic vidět. Dovolím si napsat, že vypalování u OLEDů je přifouknutej problém. Jsem na to sám zvědavej, ale neděsím se toho, a to hlavně s přihlédnutím k morální životnosti TV a přirozeným upgradu domácí techniky (jinými slovy nečekám, že doma budu mít stejnou telku 10 a více let :-) ).
O existenci dlouhodobých testů (Rtings), kdy několiv TV jede zapnutých s různýma typama televizních pořadů už přes 9000 hodin (což odpovídá 5 letům při 5 hodinách denně), asi víte. Narozdíl od extrémních zátěžovejch testů (tamtéž), kdy na obrazovkách jely testovací patterny s extrémníma hodnotama jasu, je aspoň tady použitej model z "reálnýho" života. Pro zajímavost dávám odkaz (poslední update z 05/2019): https://www.rtings.com/tv/learn/real-life-oled-burn-in-test
Jsem na tom prakticky stejně jako Honza, tvrdý odpojení jen při dovolený nebo bouřce.
Permanentní vypalování se mě naštěstí netýká. Já na TV krom toho hokeje nekoukám vůbec, přítelkyně většinou jede ve smyčce Přátele na Netflixu, takže tam taky nic nehrozí. Rozdílný stárnutí (třeba díky pruhům) zatím nepozoruju, na filmy přitom koukáme cirka třikrát až pětkrát týdně. Já popravdě krom nějakejch extrémů (tj. fotek na internetu z elektra nebo od někoho, kdo se k tomu zjevně choval jako debil :D) vlastně vypálenou OLED ještě ani neviděl.
Ale to platilo i o plazmě. Stejnej mýtus, kterej se týkal jen extrémů ...
TV vypínám jen pomocí DO. Úplné odpojení (vytažení ze zásuvky) provádím buď když jedu na delší dobu pryč (řekněme na více než týden), nebo když v letním období předpověď počasí obsahuje nebezpečí silných bouřek. To vytahuju i ethernetový kabel z PC…
Vypálení obrazovky se neobávám – hraní her ani běžný provoz PC na TV neprovozuji a četnost sledování TV je u mě dost malá (někdy ji nezapnu i několik dní). A proti možné dočasné retenci obrazu mám zapnutý automatický "obnovovač pixelů", jak to nazývá LG, kdy v případě více jak čtyřhodinového nepřetržitého provozu TV po vypnutí zahájí "obnovovač pixelů". A pokud by byl výpadek proudu právě při tomto procesu, TV prý sama upozorní, když "má pocit", že by měl proběhnout "obnovovač pixelů". Zatím jsem na to nenarazil – na mé zánovní TV jsem ještě "nejel durch" žádný seriál :) Ale v brzké době mě snad čeká GOT (pokud vyjde 8. řada ve viva balení).
Potlačování log nebo statických prvků mám vypnuté - vybrané kanály ČT, které jediné sleduji z pozemního vysílání, mají podle mě logo dostatečně průhledné.
To video od Panafana je fakt na epileptickej záchvat, ale chápu, že tenhle typ demo obrazu je extrém a neříká nic o běžným použití ambilightu.
Jinak "život s C8 a manželkou" je fakt vtipný. :-)
Rád bych otevřel "oblíbenou" diskuzi ohledně vypalování obrazu. Ale nejdřív bych se rád majitelů OLEDu zeptal, jak, a jestli vůbec, řešíte napájení TV s použitím záložních zdrojů, tzv. UPS. Ono to tak trochu souvisí s "údržbou" TV, resp. jejich občasnými automaticky spouštěnými "čistícími" cykly po vypnutí TV (automatická obnova pixelů kvůli dočasný retenci). A následně, jak vlastně přistupovat k vypínání a zapínání TV? Řešit, neřešit? Jde mi o běžný situace, kdy třeba omylem vypneš telku a chceš ji v zápětí hned zapnout. Nebo ji chceš zapnout třeba za 5-10 minut, kdy v pozadí probíhá zmíněný cyklus. A co se stane při výpadku proudu, pokud není na UPS zdroji? Někde jsem čet od nějakého člověka z nejmenovanýho elektra, že na krámech se to moc neřeší a kolikrát se to vypíná natvrdo, a tím neproběhne onen plánovaný cyklus. A že tím panely hodně trpí, resp. retence se dostavuje mnohem dřív. Rád bych diskuzi o retenci a vypalování pojal nějak komplexně, možná by to chtělo nějaký ucelený pohled na problematiku. Samozřejmě to řeší ohromný množství lidí jako jednu z prvních věcí, když se nadhodí téma OLED TV..
panafan: Tvůj popis vůbec neberu jako vychvalování či trumfování se, kdo má většího… Bral jsem ho jako obhajobu Panasonicu v těch nefér testech a srovnáních, což je úplně v pořádku. Tebou postnutý odkaz je fakt síla. Tohle nemaj ani v kině (teda doufám).
Štěpán Čermák: Ambilight možná opticky rozšíří obraz, ale za cenu zvýraznění okraje rámu TV, protože si ještě přisvěcujete oblast za TV. Ale na sledování ptákovin typu hokej a nedej bože fotbal, je to jedno a při sledování curlingu mi ambilight nechybí :) S tím ostrým jasem: když jsem poprvé sledoval film z UHD blu-ray v naprosté tmě a zkoušel měnit parametry obrazu a hrál si taky s jasem, šlo to nastavit až do opravdu nepříjemný intenzity, takže i má LG C8 má rezervu, kdybych potřeboval časem s jasem jít nahoru.
Trochu to odlehčím. Na fórech se dá dočíst ledasco a občas to i pobaví. Nedávno mě dostalo toto: odpověď nazvaná "Living with a C8 and a Wife" včetně dvou reakcí pod ní a pak ještě jedna reakce zde.