Nerve vám na nervy půjde jen v závěru. Do té doby jde o sympatický pokus o Finchera pro teenagery

Nerve: Hra o život patří do kategorie filmů, o jejichž existenci až do uvedení na trh vůbec netušíte, aby se z nich nakonec vyloupla poměrně obstojná jednohubka, která dá víc, než byste čekali.

V tomto případě se jedná o moderní variaci na slavnou Fincherovu Hru. Jen tu místo zmateného a posléze i naštvaného Michaela Douglase najdete méně charismatickou Emmu Roberts a jako nutné sexy svalstvo mladšího z bratří Francových Davea.

Tihle dva se z různých důvodů přihlásí do hry jako dělané pro dnešní miléniály. Ve zkratce: Musí ze sebe dělat před celým světem pitomce při plnění více či méně nebezpečných úkolů, nahrávat se při tom na video a odměnou jim má být obří sledovanost na sociálních sítích a samozřejmě peníze. Hrozně moc peněz. Jenže to má svou cenu a především Emma Roberts záhy zjišťuje, že se měla uvrtat do bezpečnější zábavy. Tady jde totiž o život.

Čucháte pokus o komentář společnosti? Čucháte zatraceně správně a co je velmi sympatické, Nerve se daří brnkat na správné strunky docela dlouho. Téměř dvě třetiny filmu jste příjemně drženi v napětí, jestli náhodou postavy nepřijdou o kejhák a zda budou mít tvůrci odvahu namířit ukazováček opravdu nekompromisně na všechny angažované strany. A - jak asi tušíte - přesně to se nestane. Místo toho se Nerve vrhne na ničení soutěžního systému skrze nejlepšího kamaráda super-hackera a jeho bandu jiných super-hackerů, pro které není žádná překážka příliš velká. Závěrečná půlhodina je doslova úsměvná ve své snaze tvářit se chytře, zatímco je jen stejně naivní jako její postavy, které se s přibývající stopáží bohužel chovají čím dál hloupěji.

Zamrzí to docela dost, protože režie je velmi nápaditá a po formální stránce si film šikovně hraje s možnostmi střihu i snímání. Někdy sice trochu nesmyslně, kdy řadě přístrojů dává schopnosti, které prokazatelně nemají. Ale to se dá hodit na filmovou licenci. Mnohem horší je scénář, jenž poněkud tradičně pracuje se zajímavým tématem, ale neumí ho uchopit k maximálnímu účinku.

Dotáhnout by si zasloužil i čistě bezbonusový Blu-ray. Unylost zvukové stopy (DTS-HD MA 5.1) ani moc nevadí. Ostatně Nerve působí jako televizní výplň na páteční večer, takže absence výraznějšího zapojení surroundů mě bůhvíjak nepřekvapila. Naopak mě ale šokoval obraz. Tedy jen do chvíle, než jsem se podíval, pod čí hlavičkou Magic Box film vydává.

Nerve totiž spadá pod studio Lionsgate a je tím pádem v našich končinách nezávislým titulem (stejně jako Spielbergův Obr Dobr, o jehož disku si také nepovíme nic moc hezkého), které Magic Box bohužel nemá jak kvalitativně kontrolovat.

Výsledkem je disk, jenž nese ryze (pod)průměrný přepis s vadami, které nemají po 10 letech formátu na trhu co dělat. Slévání ve stínech, očividné artefakty, banding okolo světelných zdrojů, neostrost obrazu a tuctovost tělovek i detailů... mohl bych pokračovat ještě hodně dlouho. Film využívající hodně "archivních" záběrů a barevně silně upraveného materiálu sice mnoho nešvarů zdatně maskuje. Jakmile ale dojde na jednoduchou scénu v tmavém prostředí, obraz se drolí způsobem, který je při pohledu na cenovku titulu šokující. Za plnou cenu nebrat.