- Štěpán Čermák
Nové xXx je bezduchá slátanina
Vin Diesel má díky nevídaným úspěchům série Rychle a zběsile starpower, s jejíž pomocí lze resuscitovat i projekty, které si zaslouží spíše zůstat u ledu. Soudnost je mu navíc cizí, takže se můžeme radovat z návratu super-duper adrenalin junkie agenta Xandera Cage, jenž pod štítkem programu xXx zachraňuje světy, obšťastňuje ženy a zostuzuje většinu mužské populace svými nafouklými bicepsy, drsným tetováním a ještě drsnějšími hláškami. A světe div se, je to nekoukatelné.
Návrat Xandera Cage je jako film z jiné doby. Zápletka stojí na tajemném teroristovi, který s pomocí velké kalkulačky shazuje na Zemi satelity. Hlavní hrdina je neohrozitelný svůdník se zálibou v extrémních sportech a suchých hláškách. Ženy mu zobou z ruky, ačkoli je oslovuje frázemi na úrovni středoškolského panice. Tým tvoří jen další prázdné postavy, jejichž přítomnost na plátně je stejně zbytečná, jako existence sequelu sama o sobě. Třetí xXx je jako závan devadesátek, jen ne voňavé retro, spíš zatuchlý opar. Nesedlo si tu doslova nic.
Navíc má nádech neuvědomělé parodie. Film by fungoval mnohem lépe, kdyby se nebral vážně a z Dieselova mačovství si dělal legraci. Jenže to nikoho nenapadlo, a tak je divák nucen tolerovat Dieselovy svůdné pohledy, jimiž více než šarmantního chlapa evokuje mentálně zaostalého klučíka s obličejem paralyzovaným včelím bodnutím. Občas je to úsměvné, většinou je však Dieselova nabubřelost nesnesitelná a trapná. To samé bohužel platí i o zbytku ansámblu. xXx je přehlídkou špatně obsazených rolí a zoufale nevyužitého potenciálu představitelů, především těch asijských – Tony Jaa je v roli kopajícího frikulína naprosto mimo a člověk si bohužel z jeho bojových schopností moc neužije. Donnie Yen pár chvatů předvede, ale scenáristé ho obdarovali postavou, která k jeho charakteru vyloženě nesedí. A Nina Dobrev má funkci Dieselovy přicmrndávačky. Na to je obzvlášť smutné koukat. Zbytek postav ani obsazení si stejně nebudete pamatovat, takže o něm nemá smysl mluvit.
Svou práci bohužel nezvládl ani D.J. Caruso. Režisér, který před deseti lety mile překvapil Distrurbií a následně si nebál klestit cestu originálními (i když slabšími) projekty jako Oko dravce a Jsem číslo čtyři, si s xXx sáhl na kariérní dno. Pod jeho dohledem vznikl hloupý film bez špetky sebereflexe, jehož naivitu zrcadlí většinou špatně natočená akce a kolísavá práce s efekty. xXx je přehlídkou nevyužitého potenciálu. Každá druhá scéna působí dojmem, že ji scenáristé vymýšleli pod vlivem hodně zábavných drog a chtěli si při jejím sledování prostě jen užívat absurdní akci a postavy. Jenže pak přišli Diesel s Carusem, všechno obrátili naruby a vznikl film bez ksichtu, bez špetky humoru a s jediným cílem: Dělat z Diesela ještě většího borce. Že se tahle zbraň obrací proti jeho vyholené hlavě, si bohužel nadpozemský mistr swaggeru neuvědomuje, takže se začalo připravovat další pokračování.
V tom můžeme jen doufat v nápravu. Každopádně Návrat Xandera Xage je film postižený tolika nedostatky, že upřímně pochybuji o kloudném znovuoživení značky. Je navýsost jasné, že to málo diváků, které film nalákal do kin, šlo spíše na „Diesela z Rychle a zběsile“, než na „film, co doporučuje kolega v práci“. Příští díl si vystačí se stejným množstvím akčních sekvencí, ostatně těch je tu víc než dost. Ale za kamerou bude potřebovat někoho, kdo usměrní Diesela, chopí se akce tak, aby nepůsobila směšně (protože motocyklová honička na oceánských vlnách směšně působí, stejně jako spousta dalších digitálních eskapád) a bude schopen nastolit správný tón. xXx má oscilovat mezi akční peckou z devadesátých let, YouTube videy extrémních sportů a nadsázkou starších Bondů. Pak bude mít co nabídnout. Poslední díl nic z toho nemá.
Po audiovizuální stránce není xXx na Blu-ray žádná hitparáda. Obraz je nekonzistentní jak po stránce jasu, tak po stránce kontrastu, ostrosti, barev i práce se šumem. Toho je především v interiérech a v nočních scénách (takže tak ve třech čtvrtinách filmu) docela dost. Obraz se pod ním sice nerozpadá, k tomu má daleko, ale šum občas narušuje schopnost přepisu dobře definovat pleťovky. Ty tíhnou k nepřirozené oranžové s červenkavými tóny. Všeobecně je kolísavá práce s barvami zvlášť v takto zašumělých scénách slabší. Kresba detailů a ostrost jsou pak veskrze průměrné.
Disk si naštěstí umí najít místa, kde zazářit. Prosluněné exteriéry mu dělají vyloženě dobře a vykazuje v nich parádní ostrost a perfektně zvládnuté highlighty. Díky občas zběsilému střihu a mizerným digitálním efektům každopádně moc místa na to, abyste hledali vizuální kvality, nedostanete.
Dolby Atmos stopa je, jak už u object based audia bývá zvykem, patřičně hlučná a extrémně dynamická. Sice jsem si moc neužíval soundtrack, ale tenhle mix ho zprostředkovává s potřebnou úderností a přesností. Během akčních scén si atmosáckou stopu vyloženě užijete (rvačky v džungli a následná jízda na motorkách, případně pád letadla), když se nebojí vykouzlit nějaký ten efekt nad poslechovým místem a hlavně přináší přesně to, co od filmu jako xXx očekáváte: Tvrdou hudbu, nadprůměrné množství hrátek v surroundech, svištící kulky, prostě všechnu tu parádu akčních filmů. Stejně jako jsem si neužíval film, jsem si nebyl schopen užít atmosácký mix, protože mi místy připadal jako hlučný overkill. Je však nutno uznat, že xXx přichází s jednou z nejefektnějších Dolby Atmos stop, jaké jsem zatím měl tu čest slyšet. Čtenář promine, hodinu bonusových materiálů jsem tentokrát vynechal.
