Končíme! Pátí Transformers patří na vrakoviště

Kde jsou ty časy, kdy jsem jméno Michael Bay uctíval za schopnost dravé, fyzické akce, trefných vtipů a dějové anarchie, která při své hlouposti zvládala hrát i na emoce a alespoň elementární vývoj postav a dějový oblouk. Pod tlakem posledních několika dílů Transformers (a nejen jich) jste na to už možná zapomněli, ale Bay kdysi opravdu býval režisérem, na jehož filmy stálo za to se těšit.

Jenže časy Mizerů, Skály a vlastně i prvních Transformerů jsou prostě pryč a Bay regulérně vzdal jakoukoli snahu o soustředěný příběh zabalený do svěží akční omáčky. Sledovat jeho nové filmy je jako nechat si provádět konstantní klystýr, anebo podstupovat operaci mozku pod vedením studenta prvního ročníku medicíny.

Pátí Transformers jsou katastrofa. Nesoustředěný blábol, který háže artušovský mýtus do jedné linie s roboty měnícími se v auta, aniž by se kdokoli zamýšlel nad stupiditou takového námětu. Znovu se nám navíc vrací Cybertron, který hrdinové stihli už snad osmkrát zničit, aby zůstali uvězněni na Zemi a mohli tu věčně střílet bayovské dělobuchy. Megatron má nějakou zvláštní dohodu s novou záporačkou, která se zjevila bůhví odkud. A někde mezi tím běhá Mark Wahlberg, který je prý pokrevně spřízněný s pánem, co před pár stoletími máchal Excaliburem. Taky je tu další sexy baba, co si nemůže najít frajera. Anthony Hopkins má robotického sluhu, který se nechá ponorkou vystřelit pro dva tuňáky, aby připravil romantickou večeři. Doposud běžná rodina Witwickyů je podle všeho po staletí napojena na Transformery. A Hitlera prý zabily transformeří hodinky.

CO TO MÁ BÝT? Nevím. Při pohledu na bonusy, kde sedí asi tucet scenáristů, kteří svoje nápady předhazují samotnému Spielbergovi, se mi chtělo nechápavostí mlátit hlavou o zeď. Jen abych si nekazil představu o oblíbeném režisérovi, který z pozice výkonného producenta s úsměvem schvaluje jednu z největších pitomostí filmového plátna, jakou jsem měl možnost vidět.

O pátých Transformerech nedokážu mluvit bez toho, aniž bych je neměl neustále chuť urážet. Čert totiž vem Bayovu řemeslnou jistotu, se kterou hází akční veletoče publiku do chřtánu. Ano, Míšo, hezky umíš natáčet prskavky, vystřelovat do vzduchu hlínu a dělat sexistické nájezdy do naducaných hrudníků. Nikdo neumí tak hezky nasvítit ženskou prdelku a Wahlbergovy břišáky. Nikdo nemá tak vypiplané triky, které se dají zkoumat frame po framu. Jenže k čemu to u všech Optimů je, když všechno okolo je nesmyslný, přepálený a především neskonale nudný guláš, který se ani nesnaží tvářit, že je něčím jiným než tupým produktem na peníze nadržených účetních.

Na Blu-rayi se i na Posledního rytíře samozřejmě hezky kouká. Ještě aby ne, když disk jako obvykle dostal nejvyšší péči, obří datový tok a všechna bayovská zvěrstva tak vypadají naprosto referenčně po všech myslitelných stránkách. Jasně, bystré oko si všimne slabin v ostření, které plynou z Bayova totálního nezájmu o systematické storyboardování (dejte si panáka pokaždé, když je něčí obličej nelogicky nezaostřený), a mnohým bude vadit střídaní poměrů stran ze 2.39:1 do 1.85:1, s nímž si Bay stále neumí režijně poradit jako Christopher Nolan. Jenže to jsou chyby tvůrčí, nikoli přepisové.

Disk samotný nezaváhá ani ve frenetické akci s miliony nejrůznějších částeček hlíny a drtě. Nezakolísá v nejtmavší scéně na Cybertronu. A už vůbec ne, když se mezi sebou rubou digitální plechy v počtu, který jsme v Transformers doposud neviděli. Ano, výsledek je díky své vyhlazenosti, přesaturovanosti a precizní ostrosti spíše jednou velkou, úchvatně nasnímanou reklamou. Ale to byli Optimovi plecháči vždycky. A i tentokrát jsou na Blu-rayi prostě sexy. Obzvlášť, pokud jim hraje do zad anglická stopa v Dolby Atmos mixu.

Bonusy pak sice slibují 90 minut zábavných dokumentů, ale popravdě jsem je prolétl z poloviny rychloposuvem, protože po čtyřech filmech už přesně vím, co v nich uvidím. Opět se řeší mytologie, která v rámci PR rozhovorů nikomu nepřijde dementní. Opět se všichni chvástají, jak točí ne-li nejlepší akční film všech dob. Bay hodně křičí, herci se smějí, plac exploduje a nechybí ani představovačka nového vozového parku, který prošel několika facelifty.

Ne že by natáčení na nových lokacích nebylo zajímavé. Pokud ale tyto materiály sledujete v rámci série dlouhodobě, jednoduše vás již nic nemůže překvapit. Bay se prostě nemění a stejný je i obsah jeho filmů a jeho zákulisních materiálů. Berte, ale spíš nechte být. Vážně.