Akční kejkle s realitou dělají z Doctora Strange nadstandardní marvelovský origin

Marvelovský stroj na peníze šlape na plné obrátky a kdyby nyní poslal do kin film o mluvícím mývalovi, asi by i s ním lámal rekordy návštěvnosti. Oh, počkat, ten už v kinech také byl. Není tedy divu, že uspěl i Doctor Strange. Origin podle "ironmanovské šablony" měl cestičku k úspěchu dokonale vyšlapanou, čemuž rozhodně neublížilo angažmá Benedicta Cumberbatche, jehož filmy sice neničí pokladny, rozhodně je ale v hlavách diváků zapsán jako charismatický tahoun, kterému se dobře drží palečky.

Doctor Strange je přitom na své prsty docela citlivý, když má po autonehodě přerušeny v podstatě všechny myslitelné a nemyslitelné vazy a měl by problém házet si míčem s dětmi na dvorku. Za předpokladu, že by nějaké děti měl. Strange je totiž arogantní a samolibý hajzlík, který přes všechno své vzdělání vidí svět v příliš úzké perspektivě. Celý film je proto zákonitě o jeho prokouknutí a zjištění, že fyzický svět není tím, o který by se měl strachovat nejvíce.

A pak už vše pokračuje podle osvědčeného receptu. Prvotní rozpaky, cynické hlášky (resp. pokusy o ně, neboť film vychytrale nazývá Strange nevtipným), nalezení nového smyslu života a kotel akčních sekvencí, které ústí v záchranu všehomíra. Vždyť to znáte.

Ačkoli Strange příliš nepřekvapuje dějovými zákrutami, ani vývojem postav, přece jen se mu jedna věc daří více než nadprůměrně, a to akce.

Na rozdíl od konkurence (nejen ve vlastních marvelovských řadách) totiž Strange nikdy nespoléhá na nucenou repetici a pokaždé se snaží zvyšovat ohrožení, jímž je celá akce motivována, potažmo měnit styl boje.

Je libo bitka v astrální sféře nad operovaným Strangeovým tělem? Rubanice využívající různorodé čarovné nástroje? Souboj napříč realitami, anebo při přetáčení času, kdy okolí běží zpět, zatímco akce kupředu? A co vychytralé finále, jež místo půlhodinového drcení plechů nechá hrdinu zvítězit pouze pomocí jeho intelektu a zkušeností, které během filmu získal? To si naposledy dovolili snad jen Batmani z 90. let!

Ne že by mě to v případě režiséra Scotta Derricksona překvapovalo. Sám je totiž trochu jako houba, která nasává zkušenosti z různých žánrů a stylů, které pak ve Strangeovi dokonale zužitkovává při tvorbě vysoce nadstandardní, permanentně bavící komiksárny s hrdinou, jenž se zdá být více než nuceným přírůstkem k Avengerům. Ti - co si budeme povídat - novou krev potřebují jako sůl.

Doctor Strange přichází na tuzemský trh hned v několika baleních. Já sáhl po 2D+3D verzi, neboť jsem v kině zvládl Strange jen ve dvou rozměrech a zajímalo mě, jestli 3D verze nebude díky zajímavým hrátkám s vizuálem divácky atraktivnější. A víte co? Rozhodně je na co koukat.

Obraz je ve 3D nádherně plastický a pracuje skvěle s hloubkou prostoru. Ven z obrazu nejde prakticky nic, vše jde směrem dovnitř, což funguje o to efektivněji, čím častěji Strange prolétává digitálním prostorem. Místy jsou průlety kosmem skoro až psychedelické, za všech okolností jsou ale přehledné a umně prohlubují vizuální zážitek.

O to víc, že Marvel přistoupil k řešení změn poměru stran obrazu u stěžejních akčních scén. Celé finále, bitka v astrální sféře i obrana sankta jsou prezentovány v 1.78:1 a na rozdíl od Bayových Transformerů v kompletním rozsahu, takže nedochází k rušivým změnám napříč několika záběry. Skvělá řemeslná práce.

3D navíc obstojí i v prostých dialogovkách, kdy trojrozměrný efekt neodchází do ústraní, ale je naopak stále velmi výrazný, leč nerušivý. Kvalitu si přitom zachovává i vykreslení detailů či barevné spektrum. Byť si při porovnání s 2D verzí nešlo nepovšimnout, že 3D verze filmu je ještě o fous tmavší.

Ani 2D ovšem není bez chybiček. Překvapivý je kupříkladu velmi výrazný výskyt digitálního šumu, jenž je k dohledání ve většině filmu. Film má také poměrně nízký kontrast, který ubírá na kráse hlavně černé a způsobuje, že nemá až na pár výjimek opravdu oku lahodící záběry, jež by z celku vizuálně vyčuhovaly. Což je paradoxní, neboť se právě o marvelovkách říká, že jsou plné barviček a rozjuchaného vizuálu. Inu, Strange je povětšinou film tmavý, s barvami záměrně utlumenými a nepříliš výraznou stínokresbou, jíž se čas od času nevyhne ani drobnému slévání.

Rozhodně se tedy nejedná o žádný demo materiál vaší filmové poličky. Spíše o lehký nadstandard, jenž si s sebou nese břímě některých tvůrčích rozhodnutí. Jak totiž koukám po zahraničních reakcích, zdá se, že Disney globálně vypustil přepis s totožnými klady i zápory.

Náš "východní blok" s Poláky a Maďary má navíc smůlu i ve zvukové části, kde je disk opět vybavený (tentokrát u 2D i 3D verze) pouze DTS-HD HR 5.1, nikoliv zámořským Master Audiem rovnou v osmi kanálech.

Jasně, ne že by většina řadových diváků poznala rozdíl. Ostatně i High Resolution verze zní velmi dobře a především v akci dokáže vyprášit pár pavučin z reproduktorů a ukázat vysoce nadprůměrný dynamický rozsah. Jenže on ten Blu-ray není zadarmo, takže chválit za technicky ošudlený tuzemský disk se mi úplně nechce. Pokud totiž vlastníte osmikanálovou sestavu, chtě nechtě budete na zvuku trochu tratit. A to je u AAA titulu typu Doctora Strange sakra škoda.

Pokud marvelovky a jejich Blu-raye sledujete pravidelně, zřejmě vás nepřekvapí, že ani Doctor Strange nevyčuhuje ze zaběhlého systému obstojných bonusových materiálů, které zabaví, ale nepřináší žádný hlubší pohled na filmařský proces.

V pětici featurettů, které lze naštěstí přehrát i najednou jako hodinový film o filmu, vám tvůrci představí herecké obsazení, nejvypečenější akční sekvence či specifika Doctora Strange jako vstupenky do magického kouta marvelovského vesmíru, přičemž se neopomenou patřičně poplácat po zádech. Vše je nové, lepší než jinde a nabízí to spoustu možností do budoucna... bla bla bla. Zkrátka klasická PR omáčka, u které všechno šustí předem připravenými frázemi a scénářem.

Pravdou sice je, že Derricksonovi a Feigemu není těžké nadšení věřit (sám Derrickson kvůli zisku režijního kormidla investoval statisíce vlastních dolarů do testovacích showreelů, aby Marvel přesvědčil), když se ale o své ryze výplňové roli rozpovídá Rachel McAdams, vážně nemáte pocit, že ji kromě marvelovské cedulky a možnosti snadno si vydělat lákalo cokoli dalšího.

Hodina bonusů tak vašimi zorničkami projede bez větších problémů, upřímně mám ale již pár dní po zhlédnutí problém vybavit si z nich cokoli, co by mě výrazněji zaujalo.

Což ostatně platí i pro vystřižené scény, obligátní přežblepty a kraťas s Thorem, který ze sebe v mezičase před svou třetí štací v Thor: Ragnarok dělá nevtipného debila. I když gag reel alespoň ukazuje přátelskou atmosféru a pozitivní energii na place. Hlavně Cumberbatch se zjevně velmi dobře bavil.

Zdaleka nejzajímavějším materiálem - pro ty, kteří rádi trochu zevrubnější náhled na filmařinu - je rozhodně režisérský audiokomentář, v němž Scott Derrickson navazuje na povedené nahrávky některých svých předchůdců, když odhaluje zákulisí MCU, zaobírá se svým tvůrčím stylem a jeho aplikací na velký blockbuster, popřípadě přichází se zajímavými upozorněními a historkami zpoza kamery.

Jako chuťovka na závěr je pak na disku připraveno ještě drobné lákadlo na Thor: Ragnarok a Avengers: Infinity War, ale to už věrní fanoušci určitě viděli pár týdnů zpátky na YouTube.