Další díl nekonečného seriálu? Možná. I tak je Captain America: Občanská válka skvělý film
V souvislosti s Marvelem se asi nikdy nepřestane mluvit o epizodním ražení jeho celovečerních filmů. Stejně jako se už nikdy nepřestane zmiňovat u podobných pokusů jiných studií o vybudování vlastního vesmíru, jak jim to ani zdaleka nejde tak dobře. Je pravda, že marvelovky sice mají každá své kouzlo, každá trochu jiný tón a každá dává filmařům možnost alespoň nepatrně otisknout své tvůrčí já. Vesměs ale působí na jedno brdo, ať už díky generickým soundtrackům, podobným vizuálům, nebo prostě z toho důvodu, že se v nich docela logicky neustále setkáváme s těmi samými hrdiny. Je to jeden dlouhý až nekonečný seriál, v jehož rámci se vždy po pár měsících setkáme se svými oblíbenými hrdiny, prožijeme s nimi dobrodružství, dobře se u něj pobavíme a po pár měsících si kolečko zopakujeme. Fakt, že se jedná o takovou jistotu, nahrává Marvelu jakožto studiu, ale na druhou stranu ubližuje filmům samotným - divák moc dobře ví, že jeho oblíbencům nic nehrozí.
Postavy žijí v jakémsi vakuu, v komiksové bublině, kde jsou v bezpečí. Svým způsobem by se dalo říct to samé o jakékoli frančíze nebo o blockbusterech všeobecně. A očekávat od komiksových adaptací něco jiného je vlastně naivní. V případě Marvelu je však dojem nedotknutelnosti hrdinů podstatně hmatatelnější, opřený ještě o to, že se všichni pohybují v prostředí stylizovaném skoro až do rodinné atmosféry. Asi aby na filmy mohly i děti. Bratři Russoové tuhle stylistickou povinnost ctí. Nedá se proto říct, že by marvelovky dospívaly s divákem, což je o to větší škoda, když víme, jak dobře taková strategie fungovala u Harryho Pottera. Dospívají však filmařsky, a tenhle růst bohatě kompenzuje sterilnost marveláckého universa.
Abychom si rozuměli, svou trošku "temnoty" měly i všechny předchozí marvelovky. Pod dohledem bratrského dua se však veškeré vnitřní konflikty hlavního hrdiny přesunuly do předního plánu. A tak zatímco Thor působil i v těch největších potížích jako postava, která své problémy řeší, jako by se nechumelilo, a Iron Man budil dojem, že ho vnitřní démon rozhodí jen do té chvíle, dokud si příběh nevyžaduje návrat sarkastického playboye a boháče, Captainovy nesnáze se s postavou nesou od začátku do konce, ba co více, napříč oběma posledními díly. Vnitřní boj "správňase", který sám neví, zda více potřebuje pravidelnou dávku adrenalinu z boje, nebo hormon štěstí z radostí, že činí svět lepší, má hned několik rovin. V té osobní se Captain musí smířit s tím, že jeho nejlepší přítel je pravděpodobně i jeho největší nepřítel. V té globální se musí vypořádat nejen s následky činů svého týmu, ale i s faktem, že přátelství s Buckym by mohlo mít nedozírné následky.
Russoové výborně rozebírají dějové linie, které v ostatních marvelovkách byly rozjety, ale na konci každého dílu působily dojmem, že se s nimi superhrdinové vypořádali. A tak Captain se svým týmem Avengerů najednou stojí nejen proti hrozbě, která tým rozkládá zevnitř, ale i proti důsledkům svých činů z předchozích dílů. Tahle - skoro se až chce říct psychologická - dekonstrukce Avengerů funguje skvěle, protože Russoové veškeré vnitřní démony svých hrdinů probouzejí v jejich plné kráse a nebojí se na jejich základě vytvářet mezi postavami konflikty. Těžko říct, jestli tak seriál o Avengers těží z nějakého dlouhodobého plánu, nebo jestli prostě Russoové a jejich scenáristé uhodili hřebíček na hlavičku a spojovací nit mezi všemi filmy si utkali sami. Ať tak či onak, třetí Captain America ždímá motivy, se kterými jsme se v marveláckém seriálu setkávali několik let, do maxima. Nejen to, některé prohlubuje do takové míry, do které s nimi nebyly schopny pracovat ani předchozí sólovky.
K nevyhnutelnému rozdělení Avengers a následnému konfliktu díky tomu dojde přirozeně, a co je nejlepší, Občanská válka i s ním pracuje velmi chytře. Zatímco Batman a Superman si prostě začali dávat po hubě a jejich souboj působil bezpředmětně a jaksi hulvátsky, Avengers proti sobě jdou z jasných důvodů, s jasným cílem a přitom s jasnými pravidly neublížit jeden druhému. Do fyzického souboje jsou přinuceni jakožto k poslednímu možnému řešení a i během něho všichni ctí vztah, který mezi nimi napříč lety vznikl. Snyder se pokoušel docílit něčeho podobného, Russoové ho ale ve škole superhrdinských rozepří zkušeně vyškolili. Ačkoli je podstata obou rvaček svým způsobem stejná (obě strany jsou proti sobě postaveny intrikařením strany třetí), v případě Avengers se k nevyhnutelné katarzi rozepří postavy staví mnohem civilizovaněji, což paradoxně konflikt dělá o to intenzivnější.
Je tu ale i druhá strana mince. Celá rvačka na letišti je choreograficky vymazlená a bravurně natočená. I přes schopnost Russoových točit akci s působivou dravostí a kinetikou však souboje působí uhlazeně a bezpečně. Komiksová stylizace nedává prostor pro lidské chyby, a tak ve výsledku řežba působí jako líbivý souboj titánů, ale chybí jí intenzita předchozích sekvencí. Že jedné takové lidské chybě podlehne na konci Vision, na charakteru scény nic nemění. Režisérská dvojice to naštěstí kompenzuje v ostatních akčních sekvencích. Ať už v podstatně osobnějším třetím aktu, nebo během naprosto výtečné honičky v Budapešti. V obou případech Russoové připomínají svá lepší akční já, ony dravé režiséry s výbornými nápady, se schopností točit sebintenzivnější rvačku s obdivuhodným přehledem a plnit sny náročnějších akčních fanoušků - těch, kterým nestačí jen líbivé CGI, ale chtějí cítit pot a vnímat fyzično každé rozdané rány. Obzvlášť scéna Buckyho a Captaina na schodech v tomhle směru splňuje veškeré požadavky takových fajnšmekrů. Digitální rubanice na letišti (a před sakra citelným green screenem)? Ne tak docela.
Přes příslušnost k akčnímu žánru však Občanská válka na akci nestojí. Jistě, je zajímavé dívat se na Black Panthera, jak se uvádí na scénu. Je sakra zábavné sledovat již několikrát zmíněnou honičku v Budapešti. Nebo schopnost Ant-Mana zavařit většině Avengerů. Nicméně třetí Captain America těží hlavně z práce s postavami. Z jejich vazeb, ze sdílených i protichůdných názorů, ze snahy udržet superhrdinské pouto, i když už se možná samo přetrhlo. Občanská válka nefunguje tak dobře, protože by přinesla splnění vlhkých snů komiksových i jiných fanoušků a postavila proti sobě hrdiny, jejichž konflikt zákonitě musí vést k neskutečné řežbě. Funguje právě proto, že se téhle vysněné rubanici chce za každou cenu vyhnout.
Právě přístup k postavám je rozebírán v pravděpodobně nejzajímavějším bonusu celé edice (a je jedno, jestli si koupíte 3D, nebo jedno ze 2D balení), který paradoxně na seznamu dokumentárních materiálů nenajdete - distributor přítomnost audiokomentáře bratrů Russoových a scenáristů Christophera Markuse a Stephena McFeelyho zamlčel. Čekal jsem dlouhé debaty o tom, jak se natáčela ta která scéna, ale tahle čtveřice celou dobu nemluví o ničem jiném, než právě o postavách, jejich motivacích, o tom, proč se scénář k tomu či onomu tak či onak staví ... je to vlastně "jenom" další rozbor našich oblíbených superhrdinů. A také důkaz, jak svědomitě tvůrci k postavám přistupovali.
Zbytek bonusů? Žádná sláva. Vlastně slabota. Hlavním dokumentárním tahákem by měl být "Společně zvítězíme, rozděleni padneme. Jak se natáčel Captain America: Občanská válka", který je rozdělen rovnou na dvě části. I když dělení je to zbytečné. Oba přibližně dvaadvacetiminutové (česky otitulkované) dokumenty dělají to samé: Jednu po druhé představují postavy. Sice je tu velké množství záběrů ze samotného natáčení, takže se člověk za kulisy podívá. Každá postava navíc mluví o svých top momentech, jejichž vznik je alespoň povrchně načrtnut. Na poli téměř padesáti minut by se ale dalo operovat s mnohem větší informační náloží. Další dvojice materiálů, tentokrát s podtitulem Cesta k Občanské válce, rozebírá Iron Manovu a Captainovu ... cestu k Občanské válce. Pokud jste viděli předchozí filmy, nemá se s ani jedním smysl zabývat. "Exkluzivní ukázku" na Dr. Strange za bonus nepovažuji (samozřejmě byla už dávno na internetu), Přežblepty jsou zábavné, ale někdo by si za ten název zasloužil týdenní domácí vězení, a rozšířené a prodloužené scény jsou tu čtyři, přičemž za zmínku stojí jen ta rozšířená z pohřbu Peggy - a i ta je určena jen skalním fanouškům. Všehovšudy mírný nadprůměr, ale u tak velké produkce fanoušci docela určitě čekali více.
Více se dalo čekat také po technické stránce. Asi už si budeme muset zvykat na to, že marvelovky na český trh putují výhradně s oškubanou zvukovou stopou. Místo DTS-HD MA tedy dostanete pouze DTS-HD HR. Což by nemusel být zas takový průšvih. I s HRkem se dá čarovat. V případě Captaina se však připravte na zklamání. Stopa je o něco tišší, než jsme zvyklí. Nic, co by nenapravilo volume doprava. Zároveň jí však chybí patřičná dynamika. Zvuk působí přiškrceně, jako by prošel nějakou brutální normalizací. Nejvíce to pocítíte na dialozích - musel jsem si přidat hlasitost na centru a stejně mi přišlo, že na mě postavy mluví přes vrstvu tkaniny. Dialogům chybí vzdušnost i hloubka. Což vlastně platí o celé stopě - třetí Captain America si vedle jiných současných mixů co do tridimenzionality ani neškrtne. Ano, výbuchy jsou dost hlasité, i když bych si vůbec nestěžoval, kdyby se trochu více opíraly do subwooferu. Ano, sem tam se ze zadních kanálů ozve patřičně surroundový efekt. Ale Captain America zní, jako by na vašem receiveru nastavil nějaký eco mód. Nudně.
Lepší je to s obrazem. Naštěstí se neopakuje tragédie, která přišla v podobě druhých Avengers, v jejichž přepisu se to honilo kompresními artefakty. Captain je docela silný v kramflecích a technickým nedostatkům se vyvaroval. Jestli je v něčem slabší, tak je to práce se stíny. Stínokresbu jako takovou má výbornou, občas by to ale chtělo pustit černou do hlubších hodnot, aby obraz nabral na kontrastu. Zvlášť ve finále je znát, že se přepis dolním hodnotám černé úplně vyhýbá. Jinak paráda. Blu-ray vykazuje výbornou ostrost a smysl pro drobnokresbu, kterou si užijete jak polodetailech (s naprostým přehledem můžete počítat vlákna na kostýmech), tak v detailech (skvělou kresbu tváří podporují přesné pleťovky). Po stránce drobnokresby ani barevného podání placce není co vyčítat.
Pokud bych měl být hnidopich, vedle asi dvou záběrů s drobným moiré bych si postěžoval na absenci vřelejšího poměru stran u IMAX záběrů. Ona sekvence na letišti byla točena na IMAX kamery a v IMAXu měnila poměr.stran blíže k 16:9. Na Blu-ray však zůstává ve 2.39:1 (ve 2D, 3D poměr stran mění). Je to škoda. Všichni moc dobře víme, že IMAX záběry umí na Blu-ray v 16:9 vypadat fantasticky. Scéně na letišti by navíc pomohly v přehlednosti. Ne snad, že by se tu divák ztrácel. Ale vzhledem k tomu, že se velká část akce odehrává více než horizontálně spíš vertikálně, filmu by "otevření do fullscreenu" jednoznačně prospělo. Pozornějším divákům mimochodem změna záznamové techniky neuteče ani tak - obrazu se v dané sekvenci změní drobnokresba v celcích, má o něco více saturované barvy a vyšší kontrast.
Každopádně IMAX celé scéně spíše ubližuje. Říkal jsem si to už v kině a v domácích podmínkách je to znát ještě více - práce s klíčovaným pozadím je tu značně odbytá a v některých záběrech se co do hloubky ostrosti i jasových a barevných charakteristik pozadí tak nepřirozeně odděluje od předního plánu, že působí jak leporelo. To je ale mínus pro hnidopichy, kteří si všímají každé drobnosti. Důležité je, že třetí Captain America vypadá na Blu-ray velmi dobře.
