Please reload

Mistr destrukce Michael Bay ve 13ti hodinách nezklamal. Česká Blu-ray edice jeho filmu bohužel ano.

Z pohledu obyčejného zákazníka začíná být otravné, když čeští distributoři upřednostňují největší český e-shop s BD a DVD. Místo toho, abychom ve standardních Blu-ray edicích dostávali plnohodnotnou výbavu, tedy vedle filmu příslušnou bonusovou nadílku, jsme u některých titulů nuceni připlácet za předražená sběratelská balení z dílen Filmarena.cz, v jejichž releasech se bonusové disky objevují exkluzivně. 13 hodin: Tajní vojáci z Benghází je poslední takový případ. Ve všech kamenných i internetových obchodech je film k mání pouze v jednodiskové edici, jejíž výbava čítá přesně nula doprovodných materiálů. Ty jsou k nalezení pouze ve steelbooku nebo později ve FAC#39 výše zmíněného obchodu. A zatímco steelbook je dostupný standardně, neprůhledné přidělování čísel jakožto "lístků" na FAC limitky se postará o to, že se k onomu prémiovému balení běžný zákazník nikdy nedostane. Každopádně zpráva je jasná: Chcete-li dokumentární přílohu, musíte si připlatit nejen za tu, ale také za limitované balení, o které dost možná nestojíte.

 

Vytváření prémiových produktů samozřejmě má smysl. Tedy pokud je po nich poptávka. Když ale vynecháme zahraniční výjimky potvrzující pravidlo (exkluzivní bonusy na releasech od Targetu, Walmartu a podobných), v případě doplňujících materiálů vždy platilo, že byly dostupné buď ve všech edicích, nebo v o něco dražších dvoudiskovkách, které však byly k sehnání u všech prodejců. Což je zásadní rozdíl oproti tomu, co na českém trhu zavedla Filmarena.cz. Ta svým monopolem vytvořila páky na distributory a nutí je k tahům jako ten se 13ti hodinami: K omezení zákazníkova výběru nebo až k nucení ho do koupě produktu, o který nemusí mít zájem. Fandím tvorbě sběratelských edic s přidanou hodnotou. Nikdo mi však nevymluví, že podobné rozdělování obsahu není v pořádku.

 

Takže Blučko posledního Bayova filmu koupíte buď v oškubané jednodiskovce, nebo si za bonusy připlatíte spolu s některým ze sběratelských balení z dílen Filmareny. Lynčujte si mě, ale z principu se mi takový přístup příčí a považuji ho za podraz už tak smutně malé základny filmových fanoušků, kteří jsou ochotni film koupit na originálním nosiči. Tuplem pak těch, kteří ho kupují na Blu-ray.

 

Přitom jak víme z dokumentů o Bayových předchozích blockbusterech, konkrétně těch z placu Transformers, sledovat zákulisí pověstného "Bayhemu" je zážitek samo o sobě. Michael Bay je schopen bez asistence druhého štábu korigovat natáčení ohromného množství akce na rozsáhlých lokacích. Pracuje s nadstandardním množstvím (a typů) kamer, sám často s jednou po scéně pobíhá. A preferuje praktické efekty před těmi digitálními. Takže pokud může něco nechat vybouchnout, můžete se vsadit, že vybouchnout něco nechá.

 

Ve 13ti hodinách, tedy v příběhu inspirovaném skutečnými událostmi, během nichž malá skupina nájemných vojáků částečně ubránila americký konzulát a tajnou základnu CIA v Benghází před nájezdy militarizovaných extremistů, sice Pan Blockbuster nemá tolik příležitostí k velkolepé destrukci. Jakmile však dostane šanci ponořit diváka do akční vřavy, topí ho jak při waterboardingu. Snaží se omezovat vizuální hravost, díky níž jeho velkofilmy dostávají punc nenapodobitelné show, to aby nepodrýval vážnost skutečných událostí. Ale Bayův rukopis poznáte i přes to. Se všemi klady i zápory.

 

Jakmile dojde na rozmisťování figurek po šachovnici, Bay jako vypravěč selhává. Je sice schopen korigovat sebevětší budget a setpiece. Jenže své hrdiny na scénu musí nějak dostat a s tím mívá problémy. Ani ne tak při expozici, která šlape i bez akčních pauz, jako spíš při pomyslném předvoji megalomanské akce. Tam, kde jsme byli pod vedením Ridleyho Scotta schopni v Černý jestřáb sestřelen bez problému sledovat hned několik skupin vojáků, má Michael Bay potíže s přehledným rozmístěním pouhé šestice ozbrojených mužů, která se rozdělí na dvě části. Zvlášť citelné je to při útoku na americký konzulát a při následném postupu hlavních hrdinů k jeho obraně. Mezi scénami vzniká zmatek, který vede k takové dezorientaci, že člověk občas nemá tušení, koho v jaké situaci sleduje, kdo kam kdy a kudy postoupil a kdo co proč dělá. Jedná se pouze o jeden přesun do akční vřavy, jenže pod Bayovým dohledem má dobré půl hodiny, která je z vypravěčského hlediska těžce nezvládnutá.

 

Což člověku vadí pouze do té chvíle, než vzduch proříznou první výstřely. Bay vás na ně nechá čekat na své poměry nezvykle dlouho a moc dobře ví, proč to dělá. Napětí před prvním zmáčknutím spouště by se dalo krájet. Až když dojde k bezhlavé palbě z jednoho tábora do druhého, je Bay ve svém živlu. Organizovaný chaos skáče od jedné přestřelky ke druhé, nevysvětlitelně velké části scény hoří a vybuchují, utržené končetiny létají vzduchem a z bitevní vřavy je cítit jak nepříjemná intenzita, tak Bayův přestylizovaný, i když tady značně krocený režisérský otisk.

 

Hlavy padají, lidé přicházejí o život, člověk se ale ne a ne zbavit pocitu, že Bay to více než jako reprodukci skutečné události bere jako o něco vážnější atrakci, u které by si měli diváci krom několika humorných vsuvek zachovat na oko vážnou tvář. Ale potají ať se baví. Možná je to film inspirovaný nemilými událostmi. Bayova akční poezie však ze 13ti hodin dělá podobně absurdní podívanou, jakou byl Pearl Harbor, tedy obraz tragických událostí, podaných sice s vážnou tváří, ale jako obyčejný patos, který si bere za cíl jediné: Dobře pobavit své diváky.

 

Bayovi to nemůžeme mít za zlé. Prostě je jedním z těch hollywoodských vypravěčů, kteří nebudou schopni adekvátně zpracovat sebevážnější téma. Snahu mu nelze upřít. Touha bavit nefalšovanou blockbusterovou podívanou je ale zakódovaná v jeho DNA.

 

13 hodin: Tajní vojáci z Benghází je proto přesně tím, co jsme od Baye čekali: Předvídatelnou show, která i když se snaží tnout do živého, nakonec hlavně uspokojuje naše akční tužby. I v těch nejdramatičtějších momentech 13ti hodinám chybí emocionální pnutí. Zpomalovačky, mužné řeči, snaha o vytvoření jakýchsi rodinných pout, ani obligátní záběr na americkou vlajku ho nezprostředkují. Aby ho doručil, nesměl by Michael Bay být vypočítavý blockbusterový robot bez špetky empatie, který s city hraje pouze na oko. Show je 13 hodin ohromná. Více než o válečné drama se ale jedná o reklamu na válku. Líbivou, výbušnou, se skoro videoherními parametry.

 

Po technické stránce si není na co stěžovat, Blu-ray 13ti hodin přináší to nejlepší. Dolby Atmos se ve vašem obýváku vyřádí především během akčních scén, kdy buduje kulisu válečné vřavy opravdu přesvědčivě. Zvukaři se patřičně vyhráli se směrovými efekty. Člověku kolem hlavy sviští kulky, za gaučem se ozývají vzdálené exploze a Atmosu se tak daří před i za poslechovým místem vytvářet iluzi hlubokého prostoru. Nejvíce intenzivní je během postupu k americkému konzulátu, kdy jsou hrdinové v ohrožení ze všech stran a stopa to potvrzuje efektivní prací v surroundech. Nebudete se otáčet přes rameno, odkud že ty zvuky pocházejí. Mix vás ale pohltí.

 

Bayův vizuální styl se opírá o silně kontrastní obraz s přesaturovanými barvami, v nichž se přetlačují teplé a studené tóny. Blu-ray ho prezentuje statečně. Pleťovky jsou skvělé v denních i v nočních scénách, v interiérech i v exteriérech. Extrémní kontrasty nikdy nevedou k přepáleným highlightům nebo slévající se černé, která je mimochodem výborná. Ostrost i drobnokresba si berou ze 6k záznamu RED kamer vše, co může FullHDčko ze 2k masteru pojmout a využívají schopnosti Blu-ray formátu do posledního pixelu na maximum. Skvělou podívanou kazí akorát občasné klopýtnutí zdrojového materiálu, když REDky v nočních scénách narážejí na limity svých čipů a sem tam barevně zašumí, případně v pohybu působí soap opera efektem. To jsou ale minimálně se objevující vady na kráse jinak povedeného přepisu, který z hlediska kvality komprese nezklamal.

 

 

Please reload

Magazín Blu-space.cz je provozován ze zisků
internetového obchodu Blu-shop.cz
Podpořte zdejší obsah nákupem filmů na BD a UHDBD
alitka.png
zelen.png
capta.png
my4.png
voda.png
shaza4.png

Přidejte komentář!