Please reload

Horší zpracování zrna kazí disku se skvělým DTS:X reputaci, ale Sázka na nejistotu i přes to vypadá na Blu-ray skvěle

Stěžejní částí kariéry Adama McKaye byl doposud režijní dohled nad komediemi Willa Ferrella, Dannyho McBridea a Johna C. Reillyho, což jsou komici, jejichž celovečeráky i televizní zářezy přešlapují po velmi tenké hranici mezi vkusným a trapným humorem (Bratři z donucení, Anchorman 1 a 2, The Other Guys, Eastbound and Down). Vidět jeho jméno pod dramatem o jedné z největších finančních krizí v historii je proto překvapení. McKay má zpracovat složité ekonomické termíny a machinace, musí je divákům co nejlépe vysvětlit, potřebuje podchytit situaci před i během krize a k tomu všemu má za úkol vypořádat se s velkým množstvím postav, k jejichž představování dochází souběžně s expozicí snad celou první hodinu. McKay to všechno zvládl obstojně a ještě si do filmu dovolil vtisknout něco ze sebe: humor. Jen ne v takové podobě, v jaké byste ho čekali.

 

 

Sázka na nejistotu je ve svém jádru dramatem. Občas z ní až mrazí v zádech a je jedno, jestli je to při vyprávění lidských mini příběhů, nebo při popisu zlomových momentů v prvních dnech krize. McKay umí bravurně obojí, aniž by obětoval prostor divácky náročným sekvencím o principech hypoteční bubliny. Obzvlášť postavě Stevea Carella se dostává pod kůži. Skrze slupky všech malých i velkých dramat však prosakuje McKayův záměr vyprávět o hypoteční krizi ne přímo s humorem, spíš s touhou dělat si ze všeho tak trochu potají legraci.

 

McKay v jednu chvíli velmi vážně hovoří o potenciálních dopadech krize, hned na to se nebojí rozpoutat kanonádu až meta vtipů, v nichž vypravěč i postavy pravidelně prolomují čtvrtou stěnu a ze všeho si utahují. Sekvence rámují koláže fotek a videí hraničící se satirou. Když se objeví nějaký v rámci příběhu těžko vysvětlitelný termín, vypravěči Ryanu Goslingovi nedělá problém podívat se do kamery a říct "Víte co, tady máte Margot Robbie v bublinkové koupeli, ona vám to vysvětlí". A střih opravdu uvede Margot Robbie v bublinkové koupeli. Termín vysvětlí. Pak vás pošle do prdele.

 

 

Člověk se i přes všechny takové fóry přiklání ke vnímání Sázky na nejistotu jako dramatu. Její hlavní téma totiž všechnu nadsázku pohlcuje pesimismem a nedůvěrou v budoucnost civilizace. Ona je to však spíš satira přesahující do parodie. Nejvíce se projevuje, než se příběh láme do poslední čtvrtiny. Hlavní hrdinové zjišťují, jak absurdní celá situace kolem přeceněných hypoték je a McKay se čím dál častěji přiklání ke překreslování děje i postav do podoby přesaturovaných karikatur. Vše, co se hlavní hrdinové a s nimi i divák dozvídají, je tak šílené, tak absurdní a přitom tak okatě zjevné, že přece není možné, aby to byla pravda!

 

Jenže ona to pravda je, a tak si divák ze Sázky na nejistotu neodnese ani tak širší ekonomické znalosti, jako spíš vědomí, že celou globální ekonomickou krizi způsobila naivita, pošetilost, nabubřelost, hloupost a arogance hrabivých amerických bankéřů, kteří ze své práce měli legraci. Tedy alespoň tak je McKay popisuje. Jeho optikou se samozřejmě jedná o tragédii, ale vše, co k ní vedlo, je při zpětném pohledu až příliš absurdní, aby si z toho někdo neutahoval. A přesně to Sázka na nejistotu dělá. Sice nenápadně, ale o to víc byste ji měli ocenit.

 

 

S Blu-rayem jsem měl od prvních minut značný problém a byl jsem zvědav, zda mi ho potvrdí zahraniční recenze. Na AVSforum.com, Highdefdigest.com, Blu-ray.com ani Hometheaterforum.com však o nedostatcích přepisu nepadlo ani slovo, všechny recenze ho vychvalují jako nadprůměrně zdařilý. Takže náš region buď dostal přepis jiný, nebo ... Vlastně si jiný scénář nedovedu představit. Blu-ray má totiž velký problém se zpracováním zrna a snímek tím trpí prakticky po celou svou délku.

 

Barry Ackroyd natočil Sázku na nejistotu na 35mm kinofilm a neostýchal se nechat vyniknout staré dobré zrno. Ze svých předešlých štací si navíc přinesl cit pro energickou a těkavou kameru ne nepodobnou tomu, co předvedl ve filmech Paula Greengrasse. A Blu-ray si s ničím z toho neví rady. Když se střihne z agresivně snímané scény do téměř statických záběrů, komprese zrno téměř "zmrazí". Zadní plány záběrů proto občas vypadají, jako by se za postavami zastavil čas. Zrno se v nich klasicky nehemží, spíš "stojí" a sem tam poskočí. A když do něj vejde nějaký objekt, občas je dokonce vidět deformace plochy (například když člověk přejde před stěnou, zrno jako by před ním uhýbalo). Nepochybně za to může komprese, ve statických scénách totiž datové toky klesají, jako by nebraly v potaz, že si to při tak silném zrnu nemohou dovolit.

 

 

To není vše. Jakmile se Ackroydova kamera opět rozkmitá a začne prudce švenkovat a těkat po scéně, zrno se v pohybu rozpadá. Jako by utíkalo z jednoho filmového políčka do druhého. Těžko se to popisuje slovy, občas se prostě zrno v prudkém pohybu kamery díky špatné kompresi nestíhá "hýbat" se zbytkem obrazu. Zvláštní je, že jsem si toho všímal pouze na větší úhlopříčce. Když jsem se ten samý problém snažil najít na sedmnáctipalcovém (samozřejmě FullHD) displeji notebooku, musel jsem se opravdu hodně soustředit a i tak byly problémy se zrnem sotva zpozorovatelné. Abych se vyhnul podezření, že za všechno může přehrávač, vsunul jsem disk do PlayStationu (přes jiný HDMI kabel) a nakonec zkusil k televizi připojit i notebook. Ve všech případech se problém objevil znovu. I ten následující.

 

V některých záběrech (budu teď střílet od boku a řeknu, že je to tak v pěti procentech stopáže) vytváří zrno přes obraz jakousi mřížku. Pro příklad vás odkážu na dvanáctou minutu a jednatřicátou vteřinu. Upřímně nejsem schopen posoudit, zda je něco takového už na zdrojovém materiálu (film jsem navíc neviděl v kině), nebo zda se jedná o práci komprese. Přikláněl bych se spíše k první variantě, pokud Ackroyd používal nějaké starší materiály. Každopádně v takových záběrech se světlé zrno doslova oddělí od tmavého a vytvoří přes obraz pravidelnou texturu. Skoro jako by se přes políčko otiskla záclona. Nesnažím se vůči filmovému zrnu vyhranit, naopak ho mám opravdu rád. Ale v takových momentech působí neorganicky, takže spíše rušivě. Paradoxní je, že ačkoli při playbacku na notebooku je tento jev viditelný opravdu minimálně, na screenshotech už viditelný není ani po resamplování. Takže vám ho ani nemám jak ukázat.

 

 

Ale abych Blu-ray Sázky na nejistotu pořád jen nehanil. Jinak přepis poskytuje krásný obrázek se špičkovými barvami, ostrostí i drobnokresbou. Kdyby se komprese lépe vypořádala s nevyzpytatelností zrna, nebál bych se ho označit za výborný. Což platí i o zvuku. Ten kupodivu dorazil rovnou v DTS:X s osmikanálovým základem v DTS-HD MA. I na šestikanálové sestavě je překvapivě hravý a především při různých střihových kolážích skoro až nadužívá surroundy. To je ohromná zábava. McKayův tým zvukových inženýrů dokázal, že nápaditý a zábavný zvukový mix může mít i konverzační drama. Naplno vyzní schopnosti tohoto DTSka sice jen párkrát, v takových momentech však vzniká kulisa, jejíž hravost předčí i některé akční spektákly. Výborná záležitost.

Please reload

Magazín Blu-space.cz je provozován ze zisků
internetového obchodu Blu-shop.cz
Podpořte zdejší obsah nákupem filmů na BD a UHDBD
alitka.png
zelen.png
capta.png
my4.png
voda.png
shaza4.png

Přidejte komentář!