Please reload

Recenze prvních Ultra HD Blu-ray titulů naznačují, že formát zatím nevyužívá svůj potenciál a není uživatelsky přívětivý

První Ultra HD Blu-ray tituly a přehrávače se měly na pultech amerických obchodů začít objevovat na začátku března. Samsung ale uvedení UBD-K8500 uspíšil a první kusy se začaly k early adopters dostávat krátce po polovině února. Obsah na sebe nedal dlouho čekat, a tak se dva týdny před oficiální premiérou začaly na internetu objevovat fotky filmů i přehrávačů, reakce prvních majitelů a postupně i kvalifikované recenze nového formátu.

 

 

Co tedy od prvních Ultra HD Blu-rayů čekat? Inu, po stránce nedostatků vlastně to samé, co od prvních "klasických" Blu-ray disků.

 

 

Hardwarové patálie

 

Historie mívá tendenci se opakovat. Proti Ultra HD Blu-ray sice nestojí žádný konkurenční fyzický nosič, jako svého času stálo HD DVD proti Blu-rayi, potýká se však s kopou dětských nemocí ne nepodobných těm jeho předchůdce.

 

Asi nejčastější problémy hlásí uživatelé i recenzenti při zapojování přehrávače. Některé receivery i televizory prý občas mívají problémy s tzv. "handshakem", což je prvotní komunikace mezi přehrávačem a zobrazovačem. Někdy se udájně stává, že koncové zařízení nezaregistruje certifikaci HDCP 2.2, což je nový systém šifrování a tedy ochrany proti kopírování. Jeho rozpoznání je klíčové - pro playback UHD materiálu (nejen z UHD BD) je zapotřebí, aby všechna zařízení v řetězci disponovala vstupy opatřenými právě HDCP 2.2 (tzn. přehrávač, receiver i televizor, zpravidla je mají všechny letošní modely, ze starších jen některé, spíše highendy), v opačném případě se obsah zobrazí pouze v HD. Martin Liebman na Blu-ray.com tvrdí, že se se špatnou komunikací HDCP potýká i při přepínání vstupů. Uživatelé na tamním fóru hlasí to samé při zapojení zařízení odlišných značek. Jedná se o problém, který bez debat ošetří firmwarové aktualizace nebo jiná hardwarová konfigurace. To ale early adopters neuklidní.

 

 

U hardwarové a softwarové ochrany se pozastavme. Ultra HD Blu-ray samozřejmě přišel s novými způsoby, jak se bránit proti pirátům. Zatímco ochrany Blu-raye byly prakticky ihned prolomeny, což vedlo k ripům i k možnosti recenzentů analyzovat a screenshotovat jednotlivé releasy, u UHD BD by to mohlo trvat déle. Jednak je tu fakt, že disky chrání AACS 2.0 (snadné prolomit), UHD BD-ROM Mark (velmi obtížné prolomit) a Ultra HD BD+ (středně obtížné prolomit) spolu s HDCP 2.2 (pravděpodobně bylo prolomeno některými skupinami teprve nedávno), druhak je tu drobný zádrhel v podobě konce Slysoftu a jeho AnyDVD, které dekryptovací klíče přinášelo a minulý týden ze dne na den ukončilo veškerou podporu. I DVDFab oficálně prohlásil, že se v blízké budoucnosti nehodlá soustředit na prolomení UHD BD. Je tedy možné, že se klasických ripů ještě nějaký pátek nedočkáme (tedy minimálně těch souborových), stejně jako se nedočkáme analýz a screenshotů, jak jsme zvyklí z dob fungujícího HDmagu, z FilmAreny, DVDbeaveru, Blu-ray.com a dalších. To ale odbočuji.

 

Podle prvních reakcí je jinak UBD-K8500 od Samsungu překvapivě dobrý přehrávač. Disky se načítají rychle, playback probíhá hladce, chybí akorát Dolby Vision, což by neměl být problém - i disky s Dolby Vision budou mít HDR-10 základ (to už je téma na jiný článek).

 

 

Barevná spektra, která si nerozumí

 

Problém však je, jak se dalo předpokládat, s nastavením displejů. Pomiňme, že zatím neexistují žádné kalibrační nástroje na Ultra HD a uživatelé se musí držet presetů, nebo zobrazovače nastavují doslova "by voko". Zádrhel je jinde.

 

 

Filmy na Ultra HD Blu-ray mají jinou barevnou hloubku a jiný jasový rozsah, což jsou fičury, které jsme si zvykli zaštiťovat zkratkou HDR. V praxi to zjednodušeně řečeno znamená, že zatímco film na Blu-ray je "barevný" a "jasný" podle dvacet let starého Rec.709 standardu, ten samý film na Ultra HD Blu-ray je "barevný" a "jasný" podle Rec.2020, respektive "slabšího" DCI-P3 (vše značně zjednodušuji, téma HDR je opravdu na samostatný článek a nebojte - věnovat se mu budeme, do té doby omluvte spoustu nesrozumitelných zkratek). Což je úplně jiné barevné spektrum s mnohem větší jasovou škálou. Ba co více, veškeré televizní vysílání, veškeré streamovací služby a vlastně i většina dostupných UHD materiálů je stále "barevná a jasná" podle Rec.709. A když si letos koupíte televizor, který bude zvládat dejme tomu 90% barevného spektra DCI-P3 (což je cirka 68% Rec.2020), bude muset být schopen zobrazit jak materiál v Rec.709, tak materiál v DCI-P3, respektive v HDR. Bude tedy pro každý typ zdrojového materiálu nutno kompletně změnit nastavení. Některé televizory ho ale nezmění správně.

 

Uživatelé se proto v některých případech potýkají s tím, že je film z UHD BD zobrazený tak špatně, že se většina tmavých scén slévá. Nebo jsou přesaturované barvy. Nebo jsou barvy nepřesné. Zpravidla stačí v nastavení najít HDR mód. Už jenom fakt, že je potřeba takovou věc volit manuálně, je však špatně a některá další nastavení dávají zabrat i technicky zdatným uživatelům.

 

Například M. Enois Duarte na highdefdigest.com v recenzi druhého Maze Runnera píše, že se jeho Sony Bravia XBR75X940C po spuštění disku automaticky přepnula do "HDR video" módu, ale ten mu nevyhovoval, a tak zvolil "Cinema Pro" v barevném prostoru BT.2020. Na té samé stránce Michael S. Palmer v recenzi Kingsmana podotýká, že jeho LED Samsung JS8500 u HDR materiálů vykazoval banding a pokud se to někomu stane u jakéhokoli jiného korejského zobrazovače z modelové řady 2015, má v pokročilém nastavení zapnout "UHD color" pro port, do kterého je přehrávač zasunutý. A opět Duarte a jeho Bravia: V recenzi Scottova Exodu píše, že narozdíl od Maze Runnera vypadal film v HDR módu lépe, ale musel přepnout z BT.2020 do DCI, protože byla první varianta příliš tmavá. A v recenzi titulu Wild musel ten samý proces podstoupit směrem k Rec.709. To jsou pro obyčejného uživatele nepředstavitelné překážky: Dokážete si představit, že byste s nulovým teoretickým základem museli pro Blu-ray i Ultra HD Blu-ray manuálně volit rozdílné presety a v hlubinách pokročilého nastavení měnit barevné prostory, ba co více, u různých UHD BD titulů tyto volby různě kombinovat? Odpovím si za vás: Ani náhodou. A to jsem technicky značně pokročilý. Normálnímu uživateli byste museli nakreslit plánek, podobný jako kreslím babičce k otevření její e-mailové schránky. Je tedy klidně možné, že si majitelé nových UHD televizorů a přehrávačů nebudou schopni správně nastavit obraz a nevědomky tak budou sledovat filmy s degradovanou jasovou i barevnou škálou.

 

 

Opět se jedná o nedostatky, které by teoreticky měly vyřešit budoucí firmware updaty. Zatím je ale pro některé uživatele přepínání obrazových režimů a různých nastavení více noční můra než skvělý zážitek z nového domácího kina.

 

 

Obrázek pěkný, ale evoluční skok je tentokrát menší

 

A jak filmy v Ultra HD s HDR vypadají? Samozřejmě výborně, soudě dle prvních recenzí ale nemůžeme očekávat skok podobný tomu z VHS na DVD nebo z DVD na Blu-ray.

 

Ve většině dosavadních případů je rozdíl udajně zpozorovatelný. Rozlišení přináší více detailů, HDR se projevuje v některých scénách více než v jiných. Až na výjimky jako Wild, které podle HDD vypadá snad i hůř než Blu-ray. Pro představu uvádím několik citací:

 

 

Kingsman

 

"Upřímně jsem nečekal moc viditelných rozdílů vzhledem k faktu, že byl film natočen a postprodukován ve 2k a pro tento release upscalován. Ale skutečně tu jsou". "...přináší 4k prezentaci s lepší rozlišovací schopností, výraznými barvami a nádherně čistými přechody mezi světlejšími a tmavějšími objekty. Překonává Blu-ray v každém směru". - Michael S. Palmer, highdefdigest.com

 

Hitman

 

"...bohužel jsem spozoroval několik míst velmi slabého, téměř nezpozorovatelného aliasingu na ostrých hranách budov" (pravděpodobně způsobeného přepočtem ze 2k do 4k, pozn.aut.) "...celková obrazová kvalita je strhující, mnohem více prokreslená než její HD verze"  - M. Enois Duarte, highdefdigest.com

 

Marťan

 

"Dělal jsem několi A-B srovnání mezi UHD BD a BD ... Viditelné rozlišení přibylo ve scénách se speciálními efekty i na širších záběrech. Kresba ve stínech je viditelně lepší, navíc je tu několik úchvatných nočních záběrů (podívejte se na ten kolem 00:36:25). Plus přibyly viditelné detaily ve spektrálních highlightech ... a pak je tu širší barevný gamut. Wow. Prostě Wow. Červené, modré a zelené doslova vyskakují z displeje a produkují extrémně atraktivní obraz. ... Nicméně všechna tato pozitiva přicházejí za jistou cenu: Šum ... Drobné Blu-ray kazy - například interiérové záběry uvnitř HAB nebo na palubě Hermesu - se na Ultra HD Blu-ray přeměňují v drsný šum. ... Také jsem si při A-B srovnáních všiml, že K8500 upscaluje klasický Blu-ray docela dobře. Nebýt širšího barevného spektra a nových detailů v highlightech a stínech, téměř bych preferoval Blu-ray, protože je méně zašumělý." - Michael S. Palmer, highdefdigest.com

 

Exodus

 

"..jakmile se začnou objevovat záběry na obličeje a close-upy, je tu často ohromující množství detailů ... Vysoký dynamický rozsah lépe podporuje občas těžky color grading, obzvlášť v modře zabarvených sekvencích. Jeden příklad za všechny: Když mor kobylek padá na faraónův palác, na Blu-rayi je zadní plán utopený v černé, zatímco na UHD BD jsou zjevně viditelní jednotliví brouci. Většina barevných tónů je prezentována s lepšimi gradacemi a barevná paleta je viditelně širší, což je obzvlášť viditelné při A-B srovnáních s Blu-rayem.

 

Některé anomálie, které byly sotva viditelné na Blu-ray, jsou na Ultra HD Blu-ray o něco více znatelné. ... Pravděpodobně největší problém je horizontální aliasing napříč CGI záběry cirka na 01:22:56 ... edge enhancement na 00:41:40". - Jeffrey Kauffman, blu-ray.com

 

 

Co je z recenzí zjevné, HDR přináší detaily ve stínech a v highlightech, což je přesně funkce, kterou slibuje. Stejně tak je jasné, že má UHD BD o něco vyšší rozlišovací schopnost, i když to je v několika ohledech kontroverzní téma. Jak jsem psal v článku "Některé Ultra HD Blu-raye budou pocházet ze 2k masterů, pojďme spekulovat, zda postřehneme rozdíl", filmová produkce v současném Hollywoodu málokdy produkuje mastery ve 4k. Většina jich je ve 2k, což je rozlišení jen o chlup vyšší než na Blu-rayi. A tyto 2k mastery jsou pak upconvertovány do Ultra HD. Někteří uživatelé si proto mohou připadat podvedení.

 

 

Nicméně situace je poněkud složitější. Například studio 20th Century Fox slibuje, že se u všech svých UHD BD titulů vrátí nejen k masterům, ale i k hrubým materiálům. U záběrů bez digitálních efektů tudíž mohou použít video s vyšším rozlišením. To v praxi znamená, že zatímco jeden záběr v Marťanovi nebo třeba v Exodu může být 2k upscalované do 4k, respektive UHD, protože jednoduše ve vyšším rozlišení záběr s digitálními efekty nevznikl, navazující záběr už může být close-up downkonvertovaný z 5k do 4k, respektive UHD, protože do kamerového hrubáče nezasahuje obrazová postprodukce. Ostatně proto recenzenti v některých záběrech vidí drobný aliasing na hranách - vada, která se objevuje při přepočtu do vyššího rozlišení - a jindy jsou ohromeni množstvím detailů. Vzhledem k jednotnému rozlišení samotného videostreamu na disku je obraz konzistentní, takže bychom se neměli bát kdovíjakých skoků. Vlastně budou rozdíly pro většinu diváků nezpozorovatelné. Ale je dobré vědět, že i podobné procesy mohou vznik UHD BD kopie provázet.

 

Větší kontroverze pravděpodobně čeká samotné HDR. S rozlišením se uživatelé smíří, až si uvědomí, že rozdíl mezi upkonvertovaným 2k a nativním 4k téměř nejsou schopni zpozorovat - i když si ho technicky pokročilejší diváci bez debat všímat budou právě kvůli aliasingu a podobným neduhům. Ale HDR přináší do hry mnoho proměnných, které se v příštích měsících postarají o solidní zmatky. Od různých verzí s různými barevnými hloubkami (HDR-10 vs. Dolby Vision) přes všelijaká pokročilá nastavení televizorů a přehrávačů, po absenci referenčních přístrojů a materiálů. Jedna televize může interpretovat HDR několika možnými způsoby a je na uživateli, který z nich si manuálně zvolí. Zatímco Blu-raye striktně podléhaly jedné normě v podobě Rec.709, Ultra HD Blu-raye sice podléhají také jedné, a sice Rec.2020, ta pod sebou ale sdružuje materiály s neuvěřitelným množstvím variant: FullHD/2k/4k v Rec.709, 2k/4k v DCI-P3, 2k/4k v Rec.2020, to vše (krom Rec.709) buď s HDR-10 nebo s Dolby Vision, časem možná ještě s HLG od BBC a NHK. Člověk musí vybírat nastavení na základě barevných prostorů, ve kterých materiály vznikaly nebo byly masterovány a ještě k tomu přidružovat různé módy. Jak je zjevné na fórech jako Blu-ray.com, málokdo to zvládá a tamní thready tak zaplavují fotky podivně saturovaných videí.

 

Pořádek v tom měl udělat certifikační program Ultra HD Premium od Ultra HD Alliance, jehož loga jsou vytištěná na UHD BD discích a budou na valné části odpovídajících highendových televizorů z letošní modelové řady. Ty však specifikují, že materiál odpovídá, respektive zobrazovač je schopen zpracovat materiál v UHD (3840x2160) o barevné hloubce alespoň 10ti bitů, procesory dovedou zpracovat BT.2020 a namapovat ho na svůj panel, který umí reprodukovat alespoň devadesát procent DCI-P3 a že při HDR reprodukci zobrazovač splní kritéria SMPTE ST.2084 EOTF a dosáhne dvou možných variant jasového vrcholu a minima (ta kritéria jsou rozdílná pro LED a OLED, věnovat se jim budeme jindy). Což je sice hezké a zaručí to, že vámi koupený televizor odpovídá jakémusi standardu. Nikdo už vám ale neřekne, jak byl ten který film barvený a jakou kombinaci nastavení na jeho reprodukci máte použít. Tohle je něco, co by mělo být automatizováno a soudě dle některých reakcí na webu zatím není. Možná to urovná firmware, možná příchod Dolby Vision, ale zatím je v tom akorát solidní zmatek, vedoucí k rozdílně zobrazovanému HDR. Jak teď vypadá referenční kopie, nikdo neví, protože někteří lidé netuší, jak materiál správně přehrát a už vůbec nikdo nemá kalibrační nástroje.

 

 

Je tu i další kontroverzní téma: Bude referenční původní SDR kopie, nebo nová HDR kopie? Třeba k HDR color-gradingu Sicaria si prý přisedl samotný Roger Deakins, takže UHD BD kopie bude za jistých reprodukčních podmínek referenční. Ale co jiné filmy a jejich nová HDR verze? Je blíže původnímu uměleckému záměru SDR verze, která má oproti kinofilmu mírně degradované barvy a rozlišení, nebo HDR verze, která má možná rozlišovací a barevné vlastnosti mnohem bližší původnímu masteru, ale zároveň pracuje v úplně jiných jasových rozmezích? To samé vlastně platí o remixech šesti nebo osmikanálových zvuků do Dolby Atmos nebo DTS:X. Obě object-based varianty jsou nové způsoby mixování zvuku s užitím nových layoutů reproduktorů. Kdo mi zaručí, že si k remixu starších titulů přisedl zodpovědný umělec? Pointou Blu-rayů vždy bylo být co nejblíže umělecké vizi. Nové obrazové a zvukové formáty spolu s Ultra HD Blu-rayem tomu mohou napomoci, bohužel se ale umazává pomyslná hranice, kdy se něco masteruje pro dobro přiblížení k umělecké vizi a kdy pro dobro oslnivého obrazu a zvuku. Na tohle si bude muset filmový průmysl dávat v příštích měsících hodně velký pozor. Stále platí, že za referenční považujeme kopii v kině. Jestliže díky přehnanému color-gradingu do HDR bude master pro domácí použití disponovat jiným obrazem, už se referenční podobě vzdalujeme.

 

 

Více pixelů neznamená více bitů

 

Stejně jako přišly první Blu-raye pouze v jednovrstvých variantách, přicházejí i první Ultra HD Blu-raye pouze v BD-66 verzích, což jsou dvouvrstvé disky, nikoli ony slibované stogigové superplacky. Pravděpodobně je to opět z finančních důvodů. A ačkoli je jasné, že se stejně jako kvalita zdrojových masterů budou technologické procesy v příštích letech zlepšovat, tudíž se mohou v budoucnu objevit remastery současných titulů, neplatí zákonitě fakt, že by se kvůli absenci většího množství místa na disku filmy komprimovaly více, než je zdrávo.

 

 

Ostatně většina současných Blu-rayů nese filmy, jejichž velikost je po odečtu zvukových stop mezi dvaceti a třiceti gigabajty, což není ani zdaleka tolik, kolik umožňuje BD-50. Ultra HD Blu-ray na tom poměrově bude podobně. Třeba stogigové soubory můžeme čekat u delších filmů, jinak se budou velikosti UHD videí pravděpodobně pohybovat mezi 40 až 75GB. Selský rozum sice káže, že čtyřikrát vyšší rozlišení s větší barevnou hloubkou a HDR by mělo být několikanásobně větší než klasické FullHD video, není to ale pravda. Komprese nepracuje tak jednoduše a vzhledem k tomu, že obraz zpracovává v rámci "bloků" a rozdílů mezi klíčovými snímky, nevede vyšší rozlišení k ekvivalentně většímu souboru. A HEVC je efektivnější komprese než AVC (teoreticky prý o padesát procent sníží velikost stejného souboru, prakticky je to ale podle dosavadních testů spíše mezi dvaceti a čtyřiceti procenty). A třeba HDR navyšuje velikost souboru o dvacet až pětadvacet procent.

 

Nad tématem se zajímavě zamyslel uživatel Blu-ray.com fóra pedromvu, který odvodil od faktu, že UHD verze Lawrence z Arábie má v referenční AVC kopii od Sony 111GB, že po teoretických přepočtech kompresních poměrů a různých proměnných by tomuto filmu mělo v HEVC verzi na UHD BD stačit 75GB. A to se bavíme o nadstandardně dlouhém filmu. Při těchto úvahách bychom tedy mohli operovat s teorií, že ačkoli jsou UHD videa s HDR ve čtyřikrát vyšším rozlišení a nesou několik nástavbových informací, ve skutečnosti jim v HEVC kompresi stačí pouze dvojnásobný datový tok (tedy kolem 45Mbps). Je to sice pouze jedna teorie jednoho uživatele, ale vzhledem k tomu, že jí první Ultra HD Blu-ray releasy docela odpovídají, můžeme se jí držet. Alespoň pro přepočítané tituly s HDR-10.

 

 

Formát budoucnosti

 

Ultra HD Blu-ray se oficiálně objeví na americkém trhu na začátku března. Na britském a německém to bude na začátku dubna. Do Česka by první Ultra HD Blu-ray tituly měly podle mých informací dorazit v červnu, i když bohužel bez české jazykové podpory - studia ji minimálně Bontonfilmu prý zatím nebyla schopna slíbit. 

 

Formát s sebou přinese velké množství uživatelských trablí a stejně jako jeho předchůdce bude muset většinu z nich v prvních měsících vyžehlit. Skýtá ale ohromný potenciál. Zatímco Blu-ray z velké části dobu doháněl, Ultra HD Blu-ray ji předbíhá a je připraven na technické vlastnosti filmových přepisů, které pomalu vystrkují růžky, nebo se objevovat teprve začnou. Ať už je to Ultra HD rozlišení, HDR, větší barevná hloubka a gamut, nebo časem (možná) vyšší snímková frekvence, UHD BD je připraven téměř na cokoli, co je filmová a video produkce schopna poskytnout. Což je na jednu stranu dobře, na tu druhou si budou muset uživatelé více než kdy dříve dávat pozor, zda má kopie toho či onoho filmu smysl "pouze" na Blu-ray, nebo i na Ultra HD Blu-ray.

 

 

 

 

 

 

Please reload

Magazín Blu-space.cz je provozován ze zisků
internetového obchodu Blu-shop.cz
Podpořte zdejší obsah nákupem filmů na BD a UHDBD
alitka.png
zelen.png
capta.png
my4.png
voda.png
shaza4.png

Přidejte komentář!