Gangster Ka trpí tím, že před kvalitním dramatem preferuje převyprávění skutečných událostí
Natočit v Česku povedený žánrový film se bohužel stále zdá jako nedosažitelné umění. O to víc je zapotřebí si úspěchů jako Gangster Ka vážit. Protože ačkoli se budu v příštích řádcích věnovat především jeho nedostatkům, musí se nechat, že Jan Pachl natočil dobrý thriller. "Dobrý" je však pouze průměrná známka a jestli se filmu podaří odolat zubu času, bude to díky skutečným událostem, jež odráží, nikoli díky filmařskému příspěvku samotných tvůrců.
Fakt, že je scénář adaptací Kmentovy knihy, jež mapuje mafiánský život Radovana Krejčíře, je pro film obousečnou zbraní. Na jednu stranu tvoří Krejčířův příběh solidní základ atraktivního námětu, na druhou stranu filmaře ve velkém omezuje. Respektive se jím filmaři omezovat nechávají. Pachlovi totiž jde především o vykreslení událostí kolem kontroverzního podnikatele, chce divákovi přiblížit, jak české podsvětí vypadá a funguje. Chce být věrný tomu, co se stalo a volně popsat, co vedlo ke známým novinovým titulkům. Od toho je ale literatura nebo dokumentární žánr, čemu se měl Pachl věnovat, je tvorba kvalitního scénáře a osobitého filmu. A v těchto disciplínách zklamal.
Gangster Ka je po technické stránce výborně natočený film a vizuální řečí překračuje hranice stojatého českého rybníčku. Pachl ho zrežíroval zručně, profesionálně, nemá problém s tempem, s atmosférou, s vedením herců, ustojí i vypravěčsky komplikovanější sekvence, v nichž vysvětluje Káčkovy machinace. Ve výsledku ale jakožto scenárista a režisér zároveň svazuje sám sebe. Povrchně odpovídá na otázky jako "Jak se to Káčkovi povedlo", "Jak udělal tohle a támhleto", "Jak docílil svých úspěchů", vynechává však divácky zajímavější témata, z nichž to největší je Krejčíř aka Kraviec aka Káčko samotný.
A stejně jako Pachl vynechává jakoukoli práci s hlavním hrdinou, odbývá i vedlejší postavy. Nejvíce je to zjevné v první polovině, kdy se snaží nahustit klíčové kroky Káčkovy kariéry do co nejkratší stopáže a od prvních vteřin nedělá nic jiného, než že poslušně převypravuje události, které legendárního gangstera vedly až ke známému útěku ze záchoda. Méně otrlý divák přitom žasne, jak "jednoduše" Krejčíř všeho docílil, jak mu ke všemu stačila bezbřehá drzost a jak je české podnikatelské i politické prostředí alespoň z Káčkova úhlu pohledu zatížené korupcí. To jsou silné motivy, které vzbudí emoce asi v každém. Ale opět platí, že se jedná o informace, jejichž útržky zná většina z nás a aby daly dohromady kvalitní film, je potřeba jim dodat nějakou uměleckou licenci, do čehož drobné odklony od faktů nepočítám. Lze obohatit děj o živé postavy, vytvořit v příběhu "kapsy", během nichž si divák trochu oddychne od neustálého toku nahuštěných zvratů, odlehčit hutnou atmosféru humorem, dostat se hlavním hrdinům pod kůži ...
Pod Pachlovým dohledem je z Káčka jednorozměrný kumpán. Seznamujeme se s ním jako s někým, komu všechno prochází a dělá si, co chce, to je však jediné, co o něm víme. I přes dobrý výkon Hynka Čermáka je filmový Káčko spíš karikaturou gangstera, stejně jako všechny ostatní postavy ve filmu. Káčko si kupuje sex a lásku, společníky i konkurenci, všechno má na dosah a bere si to bez náznaku míry. Ale ve svém hulvátském jednání působí přesně tak, jak si ho na základě různých klišé představujeme už z novinových titulků: Je to jednorozměrný záporák, kterého nelze vnímat jako skutečného člověka, pouze jako jakýsi mýty opředený úkaz. Jenže je zjevné, že o nic takového Pachlovi nešlo. Jednoduše při vyprávění o Káčkovi zapomněl na samotného Káčka.
Dokonce i naznačený konflikt s Kraviecovým otcem zůstává trestuhodně nevyužitý. Pachl zmíní obrysy nějakých problémů, ale jak je na začátku filmu krátce načrtne, tak je před koncem stejně rychle smete ze stolu. Což je škoda, protože konflikt mezi slušným otcem - podnikatelem a sprostým synem - gangsterem mohl být nosným pilířem pro hlavního antagonistu. Obzvlášť s přihlédnutím k tomu, jak Kraviecův otec dopadne.
A jak zmiňuji výše, jestliže je Čermákův Kraviec v Gangsterce prázdná postava bez náznaku scenáristického citu, jsou postavy vedlejší doslova k smíchu. Všichni jsou buď drsní gangsteři, jejichž poznávací znamení nemůže být klišovitější: černé kožené kabáty; nebo zkorumpovaní podnikatelé / politici, nebo jsou tu jen proto, že si příběh jejich přítomnost vyžaduje pro další posun, ale nikdo se jimi nezabývá.
Asi nejvíce to odnesla Káčkova manželka v podání Vlastiny Svátkové. Do děje je uvedena téměř jako prostitutka a v první polovině příběhu netvoří nic jiného než sexuální objekt pro Kraviece i pro diváka - na scénu vstupuje bez podprsenky (a záběrování se tomu věnuje tak, že začíná detailem na vztyčené bradavky), vykreslována, pokud se takové slovo dá vůbec použít, je jako zlatokopka a člověk nemá nejmenší tušení, co si o ní myslet. Když se z ní vyklube vzorná manželka, skoro to až nedává smysl, protože s ní divák počítá jako s jakýmsi eye candy objektem pro zpříjemnění prvních několika minut filmu, ne jako s plnohodnotnou postavou. Stejně tak divák nemá nejmenší tušení, proč si ji Káčko zvolil za partnerku, protože podobná prsa si může stejným stylem kdykoli koupit jiná a před divákovými zraky k jakékoli tvorbě vztahu rozhodně nedojde.
Ke konci sice začne Kraviec být alespoň trochu zajímavý, když podlehne démonu drog a alkoholu. I toto téma je však žalostně opomíjené. Gangster Ka je díky tomu jakási profesionálně odvyprávěná biografie, ale povrchní.
Pachl mohl zvládnout obojí, mohl divákům předat dramatický příběh Káčkova vzestupu a zároveň i Kraviece aka Krejčíře jako plnohodnotného antagonistu, jemuž by se dostal pod kůži. Možná ze strachu vytvořit v Gangsterce tvůrčí otisk to však neudělal a působí tak spíše dojmem poslušného a zručného řemeslníka než průbojného autora se specifickým rukopisem. Logicky pak stejně působí i Gangster Ka.
Na Blu-ray Gangsterku doprovodil desetiminutový Film o filmu, kde se více představují hlavní postavy, než by se chodilo za kulisy. A Pachl tu sám potvrzuje mou domněnku, že mu šlo především o zprostředkování známých událostí. Trailer a galerie (vytvořená jako videostream) nestojí za zmínku.
Jelikož jsem film nesledoval v ideálních pozorovacích podmínkách (seděl jsem od televizoru o něco dále než obvykle), netroufnu si na plnohodnotné technické hodnocení. Barevné podání se zdá v pořádku, stínokresba a práce s kontrastem také. Obraz mi přišel trochu měkčí, ale komentovat kvalitu komprese by vskutku nebylo na místě. Po obrazové i zvukové stránce Gangster Ka působí jako solidní průměr.
