- Štěpán Čermák
Šílený supersport od Faraday Future se nedožije výroby, s Teslou ale dává nahlédnout do budoucnosti
V polovině minulého roku jsem měl během výpomoci na brněnské Android RoadShow příležitost usednout do nenápadného sedanu jménem Tesla Model S. Ačkoli co do zrychlení papírově předčí většinu nejrychlejších aut planety, na první pohled by to do něj člověk neřekl. Design evokující něco mezi Jaguárem a Mazdou, u které šéfdesigner Tesly dříve pracoval, vzbuzoval dojem těžkopádnosti (tedy alespoň v rámci měřítek supersportů), fakt, že se jedná o elektromobil, se o vysoká očekávání také nepostaral. Byl jsem sice nakrmen sérií geniálních článků na WaitButWhy a Elona Muska dlouhodobě sledoval, předsudek založený na špatné pověsti automobilů na elektřinu však umí být mocný čaroděj. A tak jsem od krátké testovací jízdy, během které mi řidič Liftaga předvedl sprint po parkovišti brněnského výstaviště, nic moc nečekal.
Tesla P85D umí zrychlit z nuly na sto kilometrů za hodinu během čtyř vteřin a několika drobných. Což je na tak velký sedan obdivuhodné. Zvlášť, vezmete-li v potaz, že elektromobilům ještě nedávno klestily cestu vozy jako Nissan Leaf - třikrát menší, třikrát pomalejší, s třetinovým dojezdem, podstatně ošklivější. Nejnovější Tesla Model S P90D je v Ludicrous módu schopen dosáhnout stovky dokonce za 2.8s! I jeho pomalejší verze mě ale dokázala přesvědčit o tom, že dobře udělaný elektromobil dokáže splnit požadavky milovníků aut i nejbláznivějších závodníků.
Když vám řeknu, že se mi během prvních vteřin onoho sprintu zatemnilo před očima, nepoužívám hyperbolu. V automobilu při zrychlení vznikne přetížení 1,4G. O zážitku jsem později vyprávěl rodině a přátelům a přirovnával ho k situaci, kdy kolem proletí letadlo s ocelovým hákem a škubne zaparkovaným vozem do oné stokilometrové rychlosti. Vzhledem k absenci hluku motoru to tak člověku opravdu připadá: V jednu chvíli sedí na místě v pohodlné sedačce a než se naděje, je o několik stovek metrů dál a jediné, co slyší, je valivý odpor pneumatik. Jinak je v kabině díky elektromotorům naprosté ticho. Pravda, v mém případě ono ticho prořízlo nadšené "Tyvoleeee!". Tah je navíc vzhledem k absenci převodovky neměnný, stejně jako výkonostní křivka. Lidé akceleraci Tesly přirovnávají k volnému pádu.
Dobrý vůz nedefinuje jeho schopnost ujet na světlech poslednímu modelu devětsetjedenáctky. I když je zatraceně fajn. Tesla Model S naštěstí boduje ve všech možných i nemožných disciplínách (Consumer Reports kvůli němu muselo upravovat bodové hodnocení - tak dobře se Tesle dařilo): Díky uložení baterií má vůz ideální těžiště a tudíž špičkové jízdní vlastnosti, je nesmírně pohodlný, což díky velice dobré aerodynamice a absenci spalovacího motoru podporuje naprosto tichý chod; je prostorný (uvnitř je větší, než se zdá, navíc má díky již zmíněné absenci motoru dva kufry - vepředu i vzadu), mimořádně bezpečný a samozřejmě je napěchovaný moderními technologiemi.
Tesla navíc ke své flotile přistupuje jinak než zkoprnatělý automobilový průmysl. Firmware vozů je přes Wi-Fi často aktualizován, díky čemuž můžete jednoho dne přijít do garáže a zjistit, že se vaše rok staré auto naučilo novým věcem (jako nedávno, když se poslední modelové řady naučily funkci autopilota). A co vám budu povídat, ten ohromný displej ve středové konzoli je neuvěřitelně sexy.
Obávaný dojezd? Na jedno nabití mezi čtyřmi sty a pěti sty kilometry. Tedy dost na to, abyste přejeli republiku.
Na to, že se víceméně jedná o startup v duchu těch softwarových ze Silicon Valley, je Tesla Model S (a předpokládám, že stejně tak nedávno uvedené SUV Model X) velmi dobré auto, které nezklame ani jako pohodlný sedan, ani jako nadupaný sporťák. Hlavně je důkazem, že o elektromobilech můžeme opravdu smýšlet jako o automobilech budoucnosti, aniž bychom byli nuceni v čemkoli dělat kompromisy.
Ostatně na to spoléhá další automobilový startup, rok starý projekt jménem Faraday Future. Do včerejšího představení na CES 2016 o něm nebylo známo prakticky nic. Do světa se dostávala akorát velkohubá vyjádření ve stylu "rozvíříme stojaté vody automobilového průmyslu", a těch několik novinářů, kteří se dostali do továrny FF, museli být v reportážích značně nekonkrétní.
Na CES Faraday Future poprvé vystrčilo růžky. Představilo tu bláznivý prototyp supersportu, který by teoreticky mohl mít přes tisíc koní, zrychlení z nuly na sto pod tři vteřiny a maximální rychlost daleko přes tři sta kilometrů za hodinu. To všechno samozřejmě poháněno elektřinou. Jmenuje se FFZERO1 a vypadá takhle:
Nejde ani tak o to, co by dokázal nějaký bláznivý prototyp. Faraday Future míří dál než na závodní trať s auty na baterky. FFZERO1 totiž stojí na modulární platformě ne nepodobné tomu, co udělalo Volvo se svými novými modely od XC90 po S90: Jeden podvozek, jehož škálovatelnost dovolí několik odlišných modelových řad na jediné platformě. Samozřejmě s tím rozdílem, že uprostřed podvozku Faraday Future jsou uloženy baterie. FF navíc dokáže variovat jejich množství i množství pohonných jednotek:
Faraday Future si tím otevírá dvířka k bezpočtu možných modelů a pravděpodobně bude svou platformu chtít nabídnout jednak dalším startupům, druhak společnostem, které pracují na autonomních vozidlech (samozřejmě se nabízí především Google), případně by mohl nabít elektřinou ride-sharing ekonomiku a služby jako Uber.
Výhoda platformy od Faraday Future je v tom, že je technologiemi přímo natřískaná a hlavně umí stejně jako produkty Tesly rychle reagovat na změny trendů. Což o automobilovém průmyslu rozhodně neplatí (stačí se podívat, jak dlouho mu trvala integrace Apple CarPlay / Google Auto).
Nezúčastněnému pozorovateli by se mohlo zdát, že je Faraday Future jen dalším elektromobilovým startupem, který nemá v rukách nic konkrétního a skončí u prototypů. FF ale v Kalifornii staví továrnu za miliardu dolarů (!!!) a stojí za ním velký čínský investor. Opravdu se jedná o značku, kterou za nějakých pět až sedm let začneme potkávat na silnicích. Teď máme to štěstí, že stejně jako v případě Tesly (nezapomeňte, že Tesla dostával Model S na silnice dlouhých devět let, on to není snadný proces) můžeme pozorovat její vznik a první průlomy.
Obě značky mají jedno společné: Věří, že budoucnost je v automobilech poháněných elektřinou. Na cestě za touto budoucností budou obě muset překonat silné předsudky. které mají lidé s elektromobily spjaté. Už dávno neplatí, že by "auto na baterky" ujelo jen pár kilometrů, ploužilo se přitom pomaleji než cyklista, bylo ošklivé a nepohodlné. Tesla dokazuje, že koncept elektromobilu je přesvědčivá alternativa, která nemá vyloženě slabé stránky. Faraday Future hodlá v tomto trendu pokračovat. Je pravděpodobně jen otázkou času, než se objeví další podobné firmy.
Že automobilový průmysl zažívá doslova revoluci (ostatně nová automobilka nebyla ve Státech založena nějakých devadesát let, najednou jsou tu dvě), je znát i díky reakcím zaběhlých značek a koncernů. Své plnohodnotné elektromobily - nikoli proof-of-concept nebo malá městská vozítka, ale luxusní vozy - chystají BMW, Audi, Toyota, Volkswagen a další, hybridy se spalovacími motory a doplňujícími elektrickými jednotkami potkáváme na silnicích už teď a budou rychle přibývat. Svět si pomalu uvědomuje, že bude muset ustoupit od užívání fosilních paliv a postupně se obrátí na obnovitelné zdroje. Bude to trvat dlouhé roky a momentálně dochází k prvním krůčkům, o to více je však fascinující celý proces pozorovat.
Vedle předsudků budou elektromobily muset bojovat ještě s několika dalšími problémy. Je potřeba vytvořit novou síť "čerpacích stanic" (ve Spojených státech už jí má Tesla tak rozesetou, že není problém přejet automobilem celou zemi - v některých nových speciálně upravených stanicích je navíc možné baterie automatizovaným procesem rovnou vyměnit, takže se vyhnete čekání na nabití). Stejně tak, pokud mluvíme o automobilech budoucnosti, které už jsou beztak za rohem, se bude muset vybudovat informační síť a komunikační nástroje typu "vozidlo-vozdilo" nebo "vozidlo-křižovatka" atp., které uvolní cestu autonomním strojům. A lidé si budou muset zvykat na zvláštní novinky - že auto nevydává hluk, že je schopno samo sebe řídit a tak dále.
Vlastně jde především o překročení mentálních bariér. Po své první jízdě Teslou a na základě dlouhodobého sledování trendů mezi elektromobily se osobně nemůžu dočkat, až budou "auta na baterky" běžnou součástí našich životů. O vozech s plnohodnotným autopilotem ani nemluvě. Řídím nesmírně rád, ale občas člověk chce vypnout, natáhnout se, otevřít knížku a neřešit, že je potřeba odkodrcat dvacetiminutovou kolonu.
コメント