Pátý Terminátor u kritiky pohořel. Fanoušci série by v něm ale mohli najít to své

Terminátor to po odchodu Jamese Camerona neměl jednoduché. Ať už si k sérii přičichl kdokoli, s každým novým dílem došlo k pokusu o žánrový odklon, jehož problém nebyl ani tak odlišný "feeling", jako spíš slabý scénář. Hrát si se všemožnými časovými liniemi, paradoxy a anomáliemi je ošemetné a zatímco Cameronovi to jakž takž procházelo, všichni jeho nástupci pohořeli právě na tom, že se jim příběh zamotal pod rukama. Pátý díl filmové série je pak pomyslnou kulminací nedostatků svých předchůdců, z nichž ten největší je, že se tvůrcům nepodařilo přesvědčit nás o pádných důvodech, proč měl vůbec vzniknout.

Je hezké, že s každým dalším Terminátorem přišla čerstvá krev, která sérii nakopla novým směrem: Mostowovi se ve Vzpouře strojů podařilo skloubit akční megafilm se špetkou komedie se sklony k sebeparodii, což byla po hororové jedničce a čistokrevně akční dvojce příjemná změna; McG se v Salvation pokusil o postapokalyptické sci-fi a bohužel uspěl napůl. Pokaždé se jednalo o vědomý odklon od předchozích dílů a režiséři v nich zanechali jasný tvůrčí otisk. Jenže tenhle přístup, který měl jistě mnoho společného s faktem, že nikdo v Hollywoodu nebyl schopen přijít s receptem, jak se zbavit příběhové linie Connorů, vedl k tomu, že jsme neustále dostávali to samé, jen v trochu jiné formě: John Connor musí přežít, někdo musí vypnout Skynet a cestou je mu předurčeno utkat se s nějakým novým druhem kovového zabijáka.

Terminator Genisys bohužel tuhle formulku nijak nemění, "pouze" si pohrává s alternativními časovými liniemi, aby ji divákům odvyprávěl zase trochu jinak. I ti největší nadšenci z toho musejí být otrávení. Pokud ale u série vydrželi doteď, čeká je sice z čistě filmařského hlediska nejslabší díl, zároveň však dostanou tunu odkazů a pomrknutí, z nichž je jasné, že Genisys je hlavně služba fanoušků fanouškům.

Něco takového nedělá ze špatného filmu film lepší. Když je ale divákovi sem tam naservírován příjemný fanservice, je ochoten přimhouřit očko nad jinými nedostatky. Pátý Terminátor jich má hodně: Od sporného castingu s mizivou chemií, přes scénář děravý jak řešeto, po občas obludně slabé digitální efekty. Pokud budete mít chuť najít nějaké chyby a filmu je vytknout, filmaři si pro vás připravili dostatek podkladů k velmi relevantním připomínkám. Rozcupování ze strany kritiky budiž toho důkazem.

Já bych se ale raději zaměřil na pozitiva a na důvody, proč byste měli zapomenout na katastrofální marketingovou kampaň i špatné ohlasy a dát Terminátorovi šanci alespoň na Blu-rayi.

Přes zbytečně komplikovanou zápletku, ve které by se nevyznal snad ani samotný Skynet, je Genisys stále tou klasickou naháněčkou, která od diváka nevyžaduje hlubší přemýšlení. Jistě, říct se to dá o každém hollywoodském velkofilmu, ty ale neoperují s komplikovanými tématy jako změny časoprostorů a podobné techtlemechtle. Pátému Terminátorovi se daří namotávat (a zamotávat) komplikované podzápletky, aniž by od diváka vyžadoval se jimi zabývat. Jinými slovy, všelijaké časové paradoxy, které akorát vytvářejí černé díry ve scénáři, můžete směle ignorovat a soustředit se pouze na onu "naháněcí" část. A s tou je občas příjemná zábava.

Alan Taylor totiž neustále odkazuje na předchozí díly a v akčních sekvencích se vyloženě baví. Pravda, sem tam mu ujede ruka a vznikne z toho digitální maglajz jako finální honička v helikoptérách. Takové úlety však vyvažuje milými nápady. Nebo snad chcete říct, že jste si nikdy nepřáli vidět souboj starého Schwarzeneggera s jeho mladou verzí z dob jedničky? Taylor ho zasadil přímo do jedné z otevíracích scén Cameronova filmu a je to jak fantastický počin po technologické stránce, tak milé pomrknutí na starší generace diváků. A zároveň solidní akční scéna. Z konfrontace je i přes všudypřítomné jedničky a nuly cítit jistá zemitost, souboj má všechny parametry tlučby kovových titánů.

Právě to jde Taylorovi nejlépe: Vystihnout kinetiku boje tunových železných obrů, v jejichž pohybu chybí emoce, prostor pro pochybení nebo jakýkoli jiný lidský rozměr. Terminátoři fungují na bází jedniček a nul, buď misi splní, nebo budou zničeni. Neexistuje pro ně žádný kompromis. A tak když se na hlavní hrdiny nezastavitelně řítí T-800, je z každé takové scény cítit děsivá surovost. Proto považuji konfrontaci s T-1000 a resuscitovaným T-800 ve staré továrně za jednu z nejlepších akčních scén nové série. Podobně jako v Salvation je perfektně vystižen postup T-800 ke svému cíli: Tou nejkratší cestou, jako tank skrze jakékoli překážky. Taylor možná nenapodobil děsivost neživého humanoida z dob Cameronovy jedničky, ale moc dobře pochopil, jak k ní přistupovat v akčních scénách.

Je škoda, že si režisér nebyl schopen udržet podobnou formu i do finále. Nepochybuji, že je scéna v továrně z větší části tvořena CGI. Stále je z ní ale cítit kombinace živých herců, praktických efektů a skutečných lokací. Výbušné finále už takové podloží postrádá a zvrhlo se ve festival digitálních efektů, jejichž kvalita rozhodně neodpovídá pomyslnému standardu roku 2015.

Jako by Taylor byl pevný v kramflecích v okamžicích, kdy pomrkává na fanoušky prvních dvou dílů, zatímco ve chvílích, kdy dostane volnou ruku a upustí uzdu svému já, tratí kontrolu nad výsledkem. Něco takového je cítit i v jiných aspektech. Arnoldovo vtipkování o tom, že je starý, nikoli zastaralý, je humorné jednou, ale jakmile se Taylor pokusí o running joke, přestane to být zábava. Asi jako v případě Arnieho pokusu o úsměv, který je jasným odkazem na vystřiženou / prodlouženou scénu z T2, ale tady se zdá mimo mísu. A když se scenáristé snaží udělat ze starého T-800 skoro až ješitného taťku, který si hlídá Sářina nápadníka, vzbuzují spíš rozpaky. Taylor a jeho lidé se zjevně snaží zavděčit každému, ale vede ho to k neforemnému paskvilu.

Mimo jiné je i proto nesmysl označovat pátého Terminátora za dobrý film. Dobré nápady a pomrkávání na fanoušky nezachrání neforemnost scénáře, nekonzistentní trikovou práci a absenci sympatických rolí. Ale je to odrazový můstek k tomu, aby ho mohli někteří označovat za guilty pleasure. Já se k nim řadím. Užil jsem si ho jako oddechovku, v jejímž rámci jsem dostal několik sekvencí, schopných vystihnout podstatu Terminátora. Že to Taylor nezvládl celým filmem, je věc jiná.

Dodatek k Blu-ray edici: Genisys má ve 2D balení asi padesát minut velmi stručných bonusů, jejichž nakoukání doporučuji čistě proto, že stihnou docela detailně rozebrat velké množství scén a mají ohromné množství záběrů s pohledem za kulisy. Stominutový dokument (prý skvělý, bohužel jsem ho neviděl) najdete pouze v třídiskové sběratelské edici exkluzivně u FilmAreny nebo v předraženém balení s lebkou, což je distribuční tah, kterému nerozumím.

Obraz výborný, zvukový mix je v Atmosu a už v TrueHD základu zní naprosto famózně. Ale nic jiného se snad ani nedalo čekat, tohle je jen plnění povinností.