Sousedům se Mad Max asi nelíbil, ale volume doleva otočit nešlo. Tak skvěle na Blu-ray zní
Tom Hardy se v jednom z featurettů o filmu hned na začátku se zářivým úsměvem nechá slyšet, že Mad Max je jedna velká jízda, rock´n´roll. Co zní jako klasické marketingové vychvalování do nebes, se po zhlédnutí filmu paradoxně zdá jako značné podhodnocení. Mad Max je spíš geniálně zorchestrovaný hardcore metal na steroidech.
Apokalyptický svět bez servítek
Osobně považuji Mad Maxe za jedno z největších překvapení filmové sezóny. Vypadal skvěle už v trailerech, ale to na ploše dvou minut zvládají i mnohem horší filmy, takže bylo na místě čekat průšvih.
George Miller však nezklamal. Na plátna přivedl akční pecku, která si nadužívané označení "adrenalinová jízda" zaslouží ze všech žánrových příbuzných nejvíce. Tohle slovní označení vystihuje Mad Maxe perfektně. Stejně jako slova zběsilý, brutální, šílený, našlapaný ... mohl bych pokračovat do aleluja. Důležité je vědět, že Mad Max přišel přesně s tím, co sliboval. Na nic víc si nehraje.
Právě proto je s ním ve výsledku taková zábava - je to jednoduchá jízda z bodu A do bodu B. Miller do ní stačil vměstnat nápadů na tři filmy a vše zkorigoval s takovým přehledem, že budete po každé akční sekvenci sbírat čelist z podlahy.
Jasně, všechno je tu po vzoru předchozích dílů přepálené. Více než klasický akční film je Mad Max symfonie násilí a člověk si chvíli zvyká na režisérovu naspeedovanou vizuální řeč. Ostatně málokdo se odvažuje vykreslovat postapokalyptický svět tak krutě a špinavě. Miller se v tom navíc vyžívá, takže není snadné ihned přepnout do módu, ve kterém byste nekroutili hlavou nad přestylizovanými kostýmy nebo se vám nehnusily odporné masky. Avšak jakmile se na Millerovu vlnu naladíte, nečeká vás nic jiného než drsná a nekompromisní akční poezie beroucí dech.
Jeden z nejzábavnějších zvukových mixů
Blu-ray podává obdivuhodný výkon. Má fantastický kontrast, živé hutné barvy a ohromný smysl pro detail. Tahle kombinace dává vzniknout jedné z nejlíbivějších prezentací roku, která je do posledního puntíku věrná tomu, co jsme viděli v kině. Radost pohledět.
Po technické stránce je však největší hvězdou zvuková stopa. Na český Blu-ray dorazila v plnohodnotném Dolby Atmos. To znamená, že na klasické Dolby True HD 7.1 jsou "nalepená" metadata pro object based audio prezentaci. Mad Max tudíž není mixován tak, aby jednotlivé zvuky pocházely z konkrétních kanálů, ale z předem určených míst. Tahle změna zvukařské filosofie vede k podstatně hravějším a ve výsledku tedy zábavnějším zvukovým mixům, a to i ve standardní šestikanálové konfiguraci, která Atmos nepodporuje.
Už během vnitřního monologu v otevírací scéně Blučko vytvoří špičkově definované zvukové pole s ohromným důrazem na surroundy a Maxovi přidělí doslova hlas boží. Jeho slova se nesou všemi kanály, vytvářejí drobné echo a protínají vzduch perfektní kresbou nejdrobnějších zvukových nuancí. Zároveň je však kladen důraz na patřičnou velkolepost. Úvodní monolog zosobňuje celou zvukovou stopu: Mad Max je bombastický ve všech smyslech tohoto slova, vytváří nadpřirozeně působící zvukovou kulisu a díky perfektní dynamice zvládá kreslit jak v nejtišších, tak v nejhlasitějších a zdroji zvuků přehlcených scénách.
Bavit vás nepřestane jak díky stálému kladení důrazu na to, aby divákovi každou druhou minutu něco proletělo kolem hlavy, tak díky skvěle rozprostřenému hudebnímu doprovodu Toma Holkenborga (aka Junkie XL). Jeho natřískaný soundtrack se nese všemi kanály a i za nejhlasitějšího řevu osmiválcových motorů dokáže udržet konzistentní a patřičně našlapaný přednes, který se opírá o brutálně protěžovaný subwoofer.
Prostě skvělá show
Kdybych měl v jedné větě definovat divácký zážitek z Mad Maxe a z jeho Blu-ray prezentace, omezil bych se na promitivní "Je to show jak hovado". Stejně jako je film kombinací bravurně natočené akce a ... ještě lepší akce, je Blučko zprostředkovatelem skvělého obrazu a ještě lepšího zvuku.
Díky tomu, že se jedná o čistokrevnou adrenalinovou show, si ho nelze neužít jako atrakci. To znamená popcorn do misky, oči přilepené k obrazovce, volume nekompromisně doprava. Že to děláte správně, poznáte v okamžik, kdy se vám zachvěje podlaha pod nohama a v žaludku ucítíte příjemné zašimrání. Nebo až na vás zazvoní sousedé, jestli jste se náhodou nezbláznili.
