Please reload

DTS:X vs. Dolby Atmos - Nastupují A/V receivery s podporou nových formátů audia, můžeme začít přestavovat domácí kina

S přehoupnutím roku do jeho druhé poloviny se na obzoru začínají rýsovat nové standardy domácí zábavy budoucnosti. Některé mají konkrétní podobu (Dolby Atmos, DTS:X), u jiných známe alespoň obrysy a čekáme na finalizaci (Ultra HD Blu-ray, ATSC 3.0, HDR, MPEG-H a další). Pro výrobce audiovizuální techniky to znamená, že mohou tyto nové prvky a funkce implementovat do aktualizovaných modelů projektorů, televizorů, přehrávačů a receiverů. U posledních zmíněných to zvládají nejrychleji - nové modelové řady AVR v minulých týdnech představili tři největší hráči na trhu Denon, Onkyo i Yamaha. Jelikož mají jejich novinky veškeré předpoklady k tomu, aby si na rozdíl od svých starších sourozenců rozuměly se vším, co do nich v budoucnu pošlete, dá se poprvé v tomto roce (nebo vlastně poprvé vůbec) říct, že se můžeme začít připravovat na časy Ultra HD a všeho s ním spojeného. 

 

Budoucnost jménem Dolby Atmos a DTS:X

"4k" televizory sice na trhu už nějaký ten pátek vyrážejí dech cenovkami, že by byly připravené na chystané Ultra HD standardy, se však bohužel říct nedá. Jak jsem psal dříve, před rokem koupený televizor si s Ultra HD v jeho plné kráse nebude rozumět. To samé samozřejmě platilo i o receiverech, ačkoli se na nich leskly nálepky "4k". Jednak nebyly kompatibilní s HDCP 2.2, což je ochrana, jejíž existencí v každé komponentě řetězce domácího kina je podmíněna funkčnost Ultra HD. Druhak nemusely mít HDMI 2.0a, kterážto revize přinesla podporu HDR. Zatřetí s téměř stoprocentní pravděpodobností nepodporovaly žádný z nových zvukových formátů postavených na "object based" kódování. To znamená, že si mohly jen v některých případech rozumět s Dolby Atmos, ale zcela jistě už nepočítaly s DTS:X, uvedeným teprve v polovině května 2015.

 

 

Přitom právě DTS:X se pravděpodobně stane nejrozšířenějším zvukovým kodekem jak u budoucích filmových releasů na Blu-ray, tak na Ultra HD Blu-ray. Tedy soudě dle odezvy odborné veřejnosti na nový formát, dle "user friendly" řešení (o tom níže) a dle toho, jak se v minulosti podařilo rozšířit DTS-HD MA.

 

Ať už bude převládat jakýkoli formát, nebo si Dolby Atmos a DTS:X rozdělí trh napůl, je více než jasné, že co se zvuku týče, budoucnost je v object based audiu. Některé filmy jsou v něm mixovány už při kinopremiéře, počítá se s jeho implementací do VoD a později dokonce do televizního vysílání. Objeví se na Ultra HD Blu-ray. Zároveň funguje i na "starých" Blu-rayích, a to dokonce v jakýchkoli přehrávačích. Dodatečné informace v podobě Atmosu nebo DTS:X totiž přehrávač bitstreamuje spolu s Dolby TrueHD / DTS-HD MA. O zpracování dat, jež se na ně "nalepí", se stará právě až receiver. A co je důležité, nové formáty zní skvěle.

 

Dolby Atmos i DTS:X (včetně HDMI 2.0a a HDCP 2.2) čerstvě podporují A/V receivery od Yamahy (9.2-kanálové RX-A3050 a RX-A2050, 7.2-kanálové RX-A1050), od Denonu (7.2-kanálové AVR-X2200W a AVR-X1200W) i od Onkya (7.2-kanálové TX-RZ900 a TX-RZ800). Pokud tedy uvažujete o upgradu domácího kina nebo o koupi receiveru, je téměř povinnost, aby to byl některý z takto vybavených modelů. Výměna jedné komponenty však není jediné, co vás čeká. Pro Ultra HD kino s object based audiem budete muset překopat celou místnost.

 

Velké stěhování surroundů

Jelikož chci mluvit převážně o zvuku, pominu teď fakt, že s navýšeným rozlišením videa se u televizorů snižuje doporučená pozorovací vzdálenost (pokud jste tedy seděli od padesátipalcového FullHDčka třeba dva metry, od padesátipalcového Ultra HD byste měli být třeba metr a půl, abyste zvýšeného rozlišení vůbec využili). Tudíž byste měli přesunout pohovku. Mnohem větší sranda nastane s rozmístěním reprobeden. 

 

 

Zatímco v době sterea (2.0 nebo 2.1) nebyl s rozmístěním aparatury větší problém, s příchodem surroundu to začalo být komplikované. Rozestavět po obýváku šest (při 5.1) nebo dokonce osm (při 7.1) kanálů není žádná sranda. Jenže Dolby Atmos přichází s konfiguracemi 7.1.2, 7.1.4, 9.1.2, nebo třeba 9.2.4. To už je, prosím pěkně, patnáct reprobeden kolem poslechového místa! Dolby Atmos tento problém obchází tím, že na klasické surroundy přimontuje tweetery, které míří do stropu, zvuk se odtamtud odráží a tím odpadá potřeba montovat reprobedny pod nebo na strop (jsou reprezentovány oním posledním číslem v označení - u 7.1.4 tím pádem montujete o čtyři surroundy méně). Jenže DTS:X nic jako odraz zvuku nedoporučuje a jestliže chcete domácí kino, které bude kompatibilní s oběma formáty, měli byste se přizpůsobit právě DTS:X.

 

Proč? DTS:X přišlo s extrémně zajímavým řešením surroundového layoutu. Zatímco Dolby Atmos má pro jednotlivé konfigurace poměrně přísně stanoveno, jak daleko a pod jakými úhly reprobedny mají stát, DTS:X se rozhodlo jít jinou cestou: Doporučenou konfiguraci nemá žádnou. Ba co více, je mu skoro jedno, jak si svou aparaturu rozestavíte. Filosofie takového přístupu spočívá v tom, že si můžete zvuk rozestavěť jakkoli a kdekoli a receiver pak po kalibraci mikrofonem za pomoci DTS:X algoritmů dopočítá, jak do jednotlivých kanálů signál distribuovat.

 

DTS tím pádem mnohem lépe využívá podstaty object based audia. Ta je o tom, že už zvukoví mistři nepřidělují zvukové efekty jednotlivým kanálům, ale ve virtuálním prostoru při mixování zadávají, odkud má zvuk pocházet. Jak tuto informaci zpracují reprobedny, pak spočítá až receiver právě na základě předchozí kalibrace. Teoreticky byste tedy nemuseli vůbec řešit, kde budou reprobedny stát, jen je sporadicky rozmístíte a receiver se postará o to, aby vytvářely ideální trojrozměrnou zvukovou kulisu navzdory netradičnímu layoutu.

 

Jakýsi ideál však přece jen existuje. DTS o něm nemluví, ale jak DTS:X, tak DTS Headphone: X se odrážejí od referenčního layoutu 11.2, respektive 7.2.4. V takovém rozestavení by měl DTS:X znít naprosto ideálně. Že je to šílený počet reprobeden? To rozhodně. Ale mluvíme o referenční sestavě pro formát, který v kinech využívá desítky kanálů (dokonce přes sto) a samozřejmě funguje i v nižších konfiguracích (třeba 5.1.2).

 

 

Takové rozmístění vyžaduje velké investice a mnoho práce při reorganizaci obývacího pokoje nebo domácího kina. Útěchou budiž fakt, že stejně jako po Ultra HD dlouhé roky nic nového nepřijde, nečekáme žádné další formáty ani v audiu. Respektive je tu ještě Auro 3D, ale v tom se žádné filmy nemixují a pravděpodobně se to v budoucnu nezmění. A pak je tu možnost nového audia pro televizní vysílání, ale ať už bude stát na jakémkoli kodeku, princip bude stejný - bude se jednat o object based audio, pro jehož využití bude výše zmíněný layout více než dostatečný.

 

Již zmiňovaná výhoda systému od DTS:X každopádně umožňuje odprostit se od klasického dodržování stanov rozmístění aparatury a tím pádem nechat na spotřebiteli, jak si zvukovou techniku po místnosti rozmístí. Reprobedny nemusí stát proti sobě, nemusí svírat žádné konkrétní úhly, můžete jich použít, kolik chcete ... do jisté míry se tím může změnit podoba domácího kina, jak ho známe. A co je důležité. rozestavování surroundů se tím může stát o něco přístupnější i pro obyčejné uživatele, což by mohlo vést k širší adopci obou formátů.

 

Hudba nepříliš vzdálené budoucnosti

Krom skvělé zvukové kulisy s sebou object based audio nese ještě jednu ohromnou výhodu (a zrovna DTS už jí implementovalo, Dolby tak pravděpodobně učiní a pro televizní vysílání bude minimálně ve Spojených státech dokonce povinná): Možnost korekce hlasitosti jednotlivých prvků zvuku. Pozor, nikoli kanálů, prvků. Toho uživatelé nejvíce využijí u dialogů, jejichž hlasitost bude možné upravovat dle vlastních představ tak, aby byly co nejsrozumitelnější.

 

Některé televizory i zvukové systémy podobnou funkci nabízejí, ale v těchto případech se jedná o komplexní algoritmy, které dialog "vytahují" z ostatních efektů (nesmíte zapomenout, že ačkoli je u surroundových mixů pro dialogy určen centrální kanál, často se v něm řeč míchá s hudbou nebo s efekty, tudíž je samostatně nekorigovatelná). Co je nejlepší, takové funkce bude možno využít i u klasického 2.0 sestavení. Zvukové procesory receiveru mix přemíchají do potřebné podoby.

 

Stejně jako je už dáno, že Ultra HD se všemi svými prvky (tj. 4k, HDR, HFR, Rec.2020 atd.) je budoucností videa, je jisté, že object based audio ovládne svět zvuku. Nejdříve v kinech, poté v domácích kinech a později dokonce v televizním vysílání. Zatímco poslední zmíněné je ještě daleko, v kinech se s Dolby Atmos můžeme setkat již dnes a množství titulů, které jsou v něm míchány, se zvyšuje. DTS:X do kin expandovat teprve hodlá, ale pravděpodobně to bude rychlý proces. A na Blu-rayích (později i Ultra HD Blu-rayích) budou tituly s object based audiem přibývat. Atmos jich momentálně nabízí třináct (celosvětově prý už kolem čtyřiceti), DTS:X hned po představení uvedl svůj první (i když zatím jediný): film Ex Machina.

 

 

 

 

Please reload

Magazín Blu-space.cz je provozován ze zisků
internetového obchodu Blu-shop.cz
Podpořte zdejší obsah nákupem filmů na BD a UHDBD
alitka.png
zelen.png
capta.png
my4.png
voda.png
shaza4.png

Přidejte komentář!